THALLA

6. Olivanderova vizitka

,,Je tady?" zeptal se hluboký mužský hlas.

,,Thore!" zaradovala jsem se a vyskočila z křesla. 

,,Thallo!" několika dlouhými kroky překonal vzdálenost mezi námi a i přes mou, teď už úctyhodnou výšku, mě zvednul do náruče. ,, Ani nevíš, jak jsi mi chyběla," zašeptal a lípnul mi pusu do vlasů. ,,Brzy tě vezmu domů, nejdřív ale musíme tady s Orfelem něco zařídit. Než se vrátím budeš ukrytá v bezpečí u mého přítele, Kovového Muže," byl trochu nejistý, ale to mi bylo úplně jedno, protože - KOVOVÝ MUŽ!!!

,,To jakože u Iron Mana? Jakože u Tonyho Starka?!" oči mi skoro vypadly nadšením.

,,Ano. Bude však třeba, abys vzala zpět poslední podobu, kterou jsi měla," odpověděl, jako by to byla běžná věc.

Nejste spokojeni se svým nosem? Zapomeňte na drahé plastiky, dneska se čaruje!

,,Věř tomu, že by to pro mě bylo o dost lehčí, ale zlomila se mi hůlka a jako na potvoru jsem zrovna ztratila Olivanderovu vizitku," snažila jsem se znít co nejvíc ironicky, jenže - Thor...

,,Žádnou hůlku jsi neměla, ale pokud se něco změnilo, jdeme pro ni. Olivander je tvůj přítel?"

Smích jsem nemohla udržet, zničilo by mě to. Orfel naštěstí pochopil, šťouchl do Thora loktem a jemu se rozsvítilo.

,,Ach tak, vtip..." hraně se zasmál, aby aspoň na oko potlačil dotčení. ,,Dokážeš měnit podoby, jen to nejspíš zatím nevíš. Orfeli, jak to má udělat?"

Chudák Orfel jen nevědoucně pokrčil rameny, chvíli přemýšlel a nakonec z něj vypadlo: ,,Já nevím. Zkus si promítnout v mysli její obraz, představ si každý detail." 

...Tak jsem se tedy pokusila...

,,Výborně, zdařilo se," zajásal Thor.

,,Před kovovým mužem budeš vystupovat jako ta doktorka. Jen si dávej pozor! Ví, že máš určité schopnosti, ale netuší, co všechno dokážeš."

,,Myslím, že toho momentálně ví víc než já," doplnila jsem Thora ironickým komentářem, nad kterým však on začal dumat. Bože...

,,A skoro bych zapomněl, nikomu se nedívej do očí!" přikázal.

,,Ono už je to asi jedno, nějakého chudáka prý už dostala," pronesl Orfel a vyměnili si s Thorem soucitný pohled.

,,No, i tak. Víc jich být nemusí. Nasaď si to," vytáhl odněkud sluneční brýle.

,,Proč? Vždyť to bude vypadat, že nemám vychování," namítala jsem.

,,Vysvětlím ti to později."

,,Hele, už jste mi toho tajili dost a dlouho, takže bych to ráda věděla hned," jaksi mu zamlklo, proto se slova musel ujmout Orfel.

,,Jsi bohyní slasti, a zároveň intrik. Přestože to mnohdy ani není tvým cílem, stačí jediný tvůj pohled a muž by pro tebe udělal úplně vše."

,,To není úplně špatné," pousmála jsem se tomuto novému zjištění.

,,Jak pro koho," zamumlal Thor a ostře polknul. Asi mi někdy naletěl.

Než jsme si stihli všechno vysvětlit, probrat a já se alespoň trochu zorientovala v situaci, stáli jsme uprostřed hustého lesa, před domem, jež se jevil velmi nenápadně, až na svou velikost. Thor vstoupil dovnitř, ohlásil se a než na mě mávnul, jako že můžu také vstoupit, zaslechla jsem vlídný robotický hlas.

,,Přeji příjemný den. Pan Stark vás očekává."

Vstoupila jsem do útrob domu a ocitla se ve velmi prostorné předsíni. A taky jsem zjistila, že zvenčí nenápadně se jevící dům, zevnitř tak nenápadný vůbec není.

Z předsíně jsme dveřmi vešli do rozlehlé haly, v níž se nacházely schody do patra a nejméně šest vchodů do dalších místností. My zvolili, tedy Thor zvolil, cestu do kuchyně, navazující na halu, takže si můžu jen domyslet, co vše se skrývá za těmi ostatními dveřmi, natož pak v patře. V kuchyni jsme zahli za roh, kde se nacházel menší bar, o nějž se opíral samotný Anthony Edward Stark a něco si četl.

,,Zdravím, Starku," pronesl Thor a jmenovaný se tak vylekal, že mu málem vypadl obloukový reaktor z hrudi. Chystal se Thorovi nejspíš vynadat, ale nestihl to. Vylezla jsem zpoza Thorova ohromného těla a okamžite upoutala jeho pozornost.

Koukal na mě, jako dítě do výlohy v hračkářství. Po chvilce zírání se vzpamatoval, přiblížil se ke mně, ale než stihl cokoliv říct, postavil se mezi nás Thor.

,,Když si sundá tmavé brýle, nedívej se na ni!"

Já je naštěstí měla, takže Starkovi nic nebránilo v tom, aby Thora obešel a dál se mi věnoval.

,,Doktorko Brown, jsem váš velkej fanda."

,,Pane Starku," kývla jsem a přijala jím nabízenou ruku.

,,Musím říct, že naživo vypadáte ještě líp, než v televizi," laškovně na mě mrknul. Koketa jedna...

,,Štve mě, že s váma nemůžu zůstat a klábosit o vědě," opět na mě šibalsky zamrkal, "ale snad mi neutečete."

,,Jak myslíš, že nemůžeš zůstat?" zahřměl Thor a odtáhnul Starka dál ode mě, abych neslyšela o čem mluví. Thor se ale přeslechnout nedá.

,,Musím si něco vyřídit, ale nebude to na dlouho," snažil se ho Stark uklidnit, bohužel to mělo zcela opačný účinek. Bůh blesku se rozzuřil.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Aaahojky! Jsem zde s novou kapčou, tentokrát dost krátkou, ale snad to nevadí, protože... protože -  Iron Maaaan!!!

Jste zatím spokojení? Budu moc ráda za jakýkoliv komentář nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

Tak na viděnou u další kapitoly :)