Hi! Omlouvám se za tak velké zdržení tenhle díl mám napsaný hodně dlouho ale vždy jsem nějak zapoměla a nebo se nedostala k tomu ho přidat :// ...Doufám že to pochopíte...
Přeji pěkné počtení:)))
„Ahoj Harry“ pozdravil jsem ho a čekal na jeho reakci. Vypadal opravdu příšerně a zničeně. „Ahoj“ zašeptal a svůj pohled zaměřil na zem. „Uh…můžu jít dál?“ zeptal jsem se a Harry kývl. Vše tu bylo stejné jako dřív. S Harrym jsme šli nahoru do jeho pokoje. Sedl jsem si na postel a on vedle mě. „Volal jsem si s Louisem a chtěl, abych tě přišel zkontrolovat, jestli jsi v pořádku.“ Vysvětlil jsem mu důvod, proč jsem přišel a Harry chápavě kývl hlavou. „Jsem rád, že jsi přišel, aspoň nejsem tolik sám.“ Zašeptal a hrál si s rukama. „Harry vím, že to teď máte oba těžké, ale všechno se spraví, věř mi.“ Povzbudivě jsem se na něj usmál a pohladil ho po zádech. „Já to bez něj nevydržím. Je to teprve týden ale mě to připadá jako rok.“ Řekl a po tvářích mu začaly téct slzy. Nemám rád, když někdo brečí. Natáhl jsem k němu ruce a pevně ho objal. „No ták Harry. Musíš být silný. Mysli na to jak se s Louisem znovu uvidíte.“ Zašeptal jsem mu do ucha a on popotáhl. „No ale kdy?“ zeptal se a abych řekl pravdu tak na tuhle otázku nevím jak odpovědět. Vše zhoršuje to, že je školní rok a Louis je na vysoké. Rozhodl jsem se, že na tu otázku radši neodpovím, protože bych to asi i zhoršil. Nechci slibovat, že brzo protože vím, že to jen tak hned nebude. „A jinak je všechno v pohodě?“ zeptal jsem se a odtáhl se od Harryho. Ten mlčel a vypadal, jakoby přemýšlel, co mi řekne. „Uh…j-jo vše je naprosto v pohodě.“ Vydal ze sebe a nervózně se kousal do rtu. Tenhle kluk opravdu lhát neumí. „Harry řekni mi pravdu.“ Nejistě se na mě podíval a poškrabal se na hlavě. „Ale ty to pak řekneš Louisovi, on skončí s vysokou a přijede za mnou a pak bude mít zkažený život kvůli mně, protože jsem ho nenechal si dodělat školu.“ Všechno na mě vychrlil v jedné větě. Zvedl jsem jedno obočí a pořád se na něj díval. Nakonec to nevydržel a začal. „Taťka mi zabavil mobil, notebook a všechno s čím se můžu spojit s Louise. Ve škole mě začali šikanovat, protože mám kluka a každý den mě kvůli tomu mlátí. Jakoby nestačilo, že chybí půlka mě. Tak stačí? Už víš všechno o mém mizerném životě.“ Oči se mu leskly a očividně se i snažil je zatlačit, aby vypadal dostatečně silně a abych měl pocit, že všechno zvládá. „Harry“ vydechl jsem a znovu ho objal. Nakonec to nevydržel a pár nezbedných slz zamokřilo mé triko. „Vybreč se.“ Vydechl jsem a z Harryho vymizelo všechno napětí. Začal vzlykat a slzy tekly v plném proudu. „No tak dobře prokoukl si mě. Naprosto to nezvládám a každý den si přeji, aby skončil a ten další byl lepší a nebo abych, se vůbec neprobudil. Ale zase chci znovu vidět Louise, takže nemám na to, abych skončil s tímto vším.“ Zašeptal mi do ucha a ve mně naprosto zamrazilo. Rozhodně to nemůžu říct Louisovi, ale Harryho musím hlídat. „Hazz ale ty máš nějakého kamaráda ne?“ zeptal jsem se a Harry kývl a odtáhl se. „Jo Zayna zítra se vrací z dovolené.“ Řekl a já jsem kývl. „A dáš mi na něj číslo?“ doufám, že řekne jo, protože opravdu si s ním potřebuji promluvit o Harryho stavu. „Proč?“ zeptal se.“Chci si s ním o něčem popovídat.“ „A o čem když ho neznáš?“ asi se jen tak nedá ale já když něco chci tak to dostanu. „Harolde okamžitě mi dej to číslo nebo hned teď zavolám Louisovi.“ Nasadil jsem vražedný pohled, aby zjistil, že to myslím vážně. Když jsem viděl, že se k ničemu nemá tak jsem vytáhl mobil a vyhledal Louisovo číslo. „Ne! Dám ti ho, ale opovaž se!“ zapištěl a já jsem se zasmál.
Když jsem měl Zaynovo číslo v mobilu tak jsem se spokojeně usmál a Harry mě probodával pohledem.“Nechci, abys se Zaynem mluvil o mém stavu. Nechci, aby mě nikdo hlídal a ani aby mi někdo pomáhal. Vše zvládnu sám.“ Řekl přísným tónem a já jsem se na něj usmál. „Hele pro Louise jsi všechno, a kdyby se ti něco stalo tak s Louisem je konec. Je to můj nejlepší kamarád a ty jsi jeho kluk, takže se chci o tebe postarat. Nedělám to jen pro tebe ale i pro Louise.“ Už nic na to neřekl. Podíval jsem se na hodiny a zjistil, že je 11:00.“Už bych měl jít“ vstal jsem z postele a objal Harryho. Najednou ale někdo vtrhl do pokoje. „Harolde něco jsem ti říkal! To je nějaký další tvůj kluk?!“ usoudil jsem, že to bude jeho otec. „Ne! Je to jenom můj kamarád!“ zakřičel Harry a stoupnul si přede mě. „Beztak to bude zase nějakej teplouš. Okamžitě vypadni!“ zakřičel na mě. Stoupnul jsem si k němu (byl asi o hlavu vyšší než já). „Dobře vypadnu, ale zase přijdu. A opovažte se Harrymu něco udělat. Co jste to za otce, že odsuzujete svého syna jenom, protože je na kluky! Není to nic nenormálního! A ještě jste ho odtrhl od kluka, kterého miluje víc než cokoliv na světě! Já kdybych něco takového dělal tak by mě večer dalo hodně práce usnout se svědomím, že někomu ubližuji a zvlášť svému synovi!“ řekl jsem co nejvíc v klidu, i když jsem se u některých vět rozkřičel.
Zvedal ruku, takže jsem automaticky ustoupil dozadu, ale nechtěl mě udeřit. Ukázal na dveře a se slovy „vypadni“ jsem odešel. Dneska už mě naštvalo tolik věcí, ale zároveň potěšilo. Vytáhl jsem si mobil s rozhodnutím, že napíšu Liamovi.
Niall 12:00
Měl bys zítra čas? :)
Liam 12:03
Mám čas i dnes jestli chceš ;)
Niall 12:05
Ne, dneska už toho na mě, bylo moc tak si chci odpočnout a popřemýšlet.
Liam 12:06
Nechceš si o tom popovídat?
Niall 12:08
Dobrý
Liam 12:10
Svěř se mi ;)
Niall 12:11
Je to na dlouho. Jen mají moji dva kamarádi problém.
Liam 12:15
Dobře když si o tom nechceš povídat tak nemusíš. Doufám, že se vše spraví.
Niall 12:16¨
Takže zítra?
Liam 12:17
Zítra
Položil jsem mobil a s velkým radostným povzdechnutím si lehl na postel a díval se do stropu. „Zítra“ zašeptal jsem radostně.
Doufám že se vám to líbilo a jako vždy: Hvězdičky, Komentáře strašně potěší :3
Mám vás ráda! <33
