Nad sklenkou vína |Hasan, Nik Tendo|

Bílé polosuché zas a znova

Ranní probuzení bylo příjemné, ta příjemná část skončila ale hned po tom, co jsem si uvědomila, že mě nějaký kluk tahal domů. Uvědomila jsem si ale i, z jakého důvodu jsem v tom baru byla. Začíná mě mrzet, že nepřišel. Nevím, jestli to mám každý den zkoušet. Budu asi za debila. Určitě to napsal jen tak, aby mě zmátl a nebo já nevím. Možná to prostě jen nestihl. Chtěla bych ho vidět znovu, vlastně oba dva.

Po dnu plném vyřizování a školy a všeho možného jsem se vrátila domů a plácla sebou do postele i v kabátu a botách. Jsem úplně mrtvá. Nemám vůbec energii sundat si boty natož  jít do baru. Jenže i když mám v nohou 35 000 kroků a sotva lezu, musím zjistit, jestli dneska přijde. Sesbírala jsem tedy poslední síly, dala si sprchu a umyla vlasy. To mě trochu nabilo energií. Vlasy jsem si vzápětí vysušila, vyžehlila a dala do nízko posazeného culíku trochu na stranu a ve předu na každé straně jsem si vytáhla tenké pramínky vlasů. Moc se nemaluji, ale dnes jsem vytáhla černé linky. Při úpravách v zrcadle jsem se zamyslela nad časem, zvednu levé zápěstí a na displayi se rozsvítí 18:30. Je tedy čas vymyslet outfit. Přesunula jsem se tedy ke skříni, kde jsem strávila asi 20 minut. Nakonec to skončilo jen černým přilnavým rolákem a černými highwaist jeany. Nahodila jsem i čepici, protože dost foukalo a byla zima. Oblékla bundu a šla se podívat před zrcadlo. Dívala jsem se na svůj obličej a v hlavě se mi jen měnil na clown emoji. No co, zkusit se má vše a když mě ten kluk z nějakého neznámého důvodu prostě zajímá. Leave me alone.
Vyšla jsem tedy z bytu, zamkla na dva západy, protože mi to dává větší pocit bezpečí o moje věci, i když pochybuji, že to pomáhá. Vylezla jsem ven, kde byl šílený déšť a vítr. Tím pádem se musím vrátit pro deštník, takže jsem si zase odemkla, čapla deštník a konečně se vydala do baru. 19:35.
Dorazila jsem s pocitem, že budu za totálního kreténa nebo alkoholika. Sedí u stolu, sám a zase v kapuci a brýlích. Nádech, výdech. Pověsila jsem bundu, upravila si svou plátěnou tašku a vydala se k baru. Nezvládla bych si k němu sednout. Počkám, jestli se on rozhodne jít za mnou.
Když jsem došla k baru, řekla jsem si, že budu silná žena a jen jsem si tichým hlasem objednala muškát, mrkla na barmana a šla si k neznámému chlapci sednout.

Zdravím všechny☺️ Doufám, že alespoň jednomu človíčkovi se příběh zalíbil a čeká na další díl. Jestli ano, tak mi to dejte vědět alespoň hvězdičkou, moc mi to zlepší den. Děkuju za všechno, pěkný zbytek dne 💜