Nad sklenkou vína |Hasan, Nik Tendo|

Zadaný?

Ráno jsem Jul doprovodila domů, byla z toho pořád vystresovaná. Celou cestu se jen třásla a ani nepromluvila.
,,Tak jsi doma, neboj se. Kdyby něco, víš, kde mě máš hledat." usmála jsem se na ni a silně si ji přitiskla ke svému tělu. Je o hodně menší, takže se vždycky cítím ochranářsky, jako její starší ségra.
Na konec jsme si jen zamávaly a já se vydala na cestu domů. Je to kousek, ale počasí se chová, jakoby měla přijít vichřice. Za těch 5 minut než dojdu tak snad zmrznu. Napadlo mě napsat Hasanovi, jestli je všechno v pohodě a jestli se moc nezlobí. Docela jsem se styděla, že jsem po něm tak vyjela, většinou taková nebývám, ale víno ve mně vyvolává chtíč. Ničeho ale nelituji. Určitě to celé neberu zatím jako vztah a v dohledné době to asi vztah ještě nebude, pokud někdy vůbec. Já ho ani on mě nemá ještě šanci milovat. Zatím jsme prostě kamarádi. S menšími výhodami.
Došla jsem domů a opřela se hlavou o zárubeň mé ložnice přemýšlejíc o tom, jak moc to mohlo být fajn, kdyby Julie nepřišla. Nezazlívám jí to, protože kdyby se mi tohle stalo, tak asi taky běžím hned za ní. Přestala jsem přemýšlet a šla si svléct bundu a boty. Měla bych konečně dělat něco prospěšného, ale když já jsem tak líná. Lehla jsem si teda na postel a rozhodla se, že zavolám Monči, jestli nechce prokrastinovat se mnou.
,,Ahoj, nechceš se stavit? Koupím nějaké dobré jídlo, dáme kafe a budeme spolu brečet nad tím, že neděláme nic do školy a vyhodí nás."
,,Teď jsem měla v plánu ti napsat, jestli někde nezajdem, ale tohle zní líp." ozvalo se v telefonu a po krátké domluvě, co mám koupit a v kolik přijde, jsem zavěsila.
Vydala jsem se tedy do obchodu a začala přemýšlet, co si vlastně obleču na ten koncert do Prahy. Nevím ani, jestli tam chci jet sama. Já to sama zvládnu, i když Prahu moc neznám krom historického centra.
V obchodě jsem vzala 4 cidery, mléčnou čokoládu, gumové bonbóny a hlavně ingredience na oběd. Byla jsem v malém obchůdku blízko mého domu, kde chodím často a už se dobře znám s Kačkou, která je tam jako prodavačka nejčastěji.
,,Ahoj Lei, jak se jinak máš? Viděla jsem tě s nějakým klukem, nějaké pikantnosti?"
,,Ahoj Kačko, hele, nic moc. Jen jsme se líbali a občas se vídáme v baru, kde jsme se i poznali. Co ty?"
,,V podstatě samá nuda. Bude to 254 Kč."
,,Děkuji Kačko, tak zase příště." posbírala jsem věci, které jsem naskládala do své plátěné tašky a hodila jsem ji přes rameno. Trochu se mi podlomily kolena z té tíhy. Mrkla jsem na Kačku a vydala se domů.
Už před domem čekala Monča, která se klepala zimou.
,,Čekáš dlouho? Promiň, zakecala jsem se s kamarádkou." rychle jsem došla k ní a vytáhla klíče, abychom venku nezmrzly. Pustila jsem ji do domu první a zavřela za námi dveře. Ve vchodě bylo příjemné teplo. Po schodech jsme se dostaly ke mně domů. Doma byla docela zima, takže jsme přitopily a Monika mi pomohla vytáhnout nákup.
,,Takže si uděláme na oběd řízky?" kouká na mě Monča zvláštním pohledem, takže nevím, jestli je chce nebo ne.
,,Jo, nevadí to?" kývla na mě, že ne. Rozbalila jsem maso a šla jej zpracovat. Monika se rozhodla naškrábat brambory. Řekla jsem si, že když už jsme spolu, mám potřebu se jí svěřit s Hasanem, i když to není nic velkého. Julii jsem to nechtěla říkat, přece jen přišla v takovém stavu, kdy jsem chtěla jen ať má klid.
,,Moni, ti chci něco říct." začínala jsem tajemně vyprávět pří zpracovávání masa.
,,No tak povídej, cos zas udělala?"
,,V podstatě nic moc. Seznámila jsem se v baru s jedním týpkem. Vídáme se nebo doteď jsme se vídali vždycky v úterý o půl osmé. Povídali jsme si a celkově se seznamovali. Je strašně roztomilý a má fakt skvělej úsměv."
,,Znám ho?" pozoruje mě Monča, která už své brambory naškrábala a dala je tedy vařit.
,,To nevím, možná jo. Znáš milion+?"
,,Ovšem, že znám a asi i vím, kterého z nich myslíš. Ale kámo, vždyť ona má holku." podívala se na mě opovrhujícím pohledem.
,,Hasan má holku? Cože? Tak proč mě tahá za nos a proč jsem proboha líbala někoho zadaného. Já to fakt nevěděla." přestala jsem krájet maso a jen jsem na ni koukala.
,,Cože, Hasan? Já myslela, že mluvíš o Nik Tendovi. Tak to se můžeš uklidnit, ten nikoho nemá." začala se mi smát a já jsem se jen plácla do čela.
,,Ty jsi fakt blbá." zavrtěla jsem na ni hlavou a myslela jsem, že ji zaškrtím.
,,Takže jste se líbali?"
,,Jo, líbali jsme se a skoro se spolu vyspali, jenže v 1 ráno přiletěla Julie, protože ji někdo napadl. Takže jsem ji vzala domů a řekla mu, ať se pomalu vytratí. Tak odešel a já místo noci s ním, strávila noc s Julií." ušklebovala jsem se jen.
,,Neříkám nic, je mi tě celkem líto. Sis dost dlouho nezaprcala a ona ti to takhle přeruší." jen jsem vzdechla a šla se postarat o smažení řízků.
Pak jsme řešily jen kraviny, po obědě jsme se svými cidery skočily do postele a pustily si písničky. Dlouho jsme spolu nebyly, tak jsme si dokázaly dlouho povídat.
,,A zavoláš mu, abys mu to vynahradila a sobě vlastně taky a nebo co máš v plánu?" mrkla na mě a trochu si polkla cideru.
,,Jako nevím, pozval mě v sobotu na koncert do Prahy. Což mi připomnělo, že si musím koupit lístek." položila jsem láhev na noční stolek a přitáhla si notebook blíže. Najela jsem na stránku s koncertem a bylo na výběr normální a meet & greet. No, to asi nepotřebuju.
,,A nechceš jet semnou?" zeptala jsem se Monči, protože se vyzná v Praze a hlavně, ona dokáže všechno domluvit a zařídit.
,,Tak jo, přihoď mi tam taky lístek."