Nad sklenkou vína |Hasan, Nik Tendo|

Pod vínem si vybavím tebe

,,No a povídali jsme si o všem možném, ale jediné, co mi řekl v podstatě ať mu říkám třeba Hasan," vyprávím kamarádce do telefonu a culím se jako blázen.
,,Hasan? Vždyť to je ten kluk, co občas rapuje po večerech v baru kousek od tebe. Jednou za čas má koncert nebo jak to nazvat," slyším z telefonu, ale přijde mi to jako blbost. Ten kluk je moc introvertní na to, aby rapoval v klubu.
,,Má docela fame, Filip ho zbožňuje. Chodí tam občas i Nik Tendo, fakt moc hezkej týpek, potetovanej krk a tak," asi je mi jasné o kom se mluví.
,,Nevíš, kdy tam něco maj? Celkem bych se zašla podívat."
,,Myslím, že v sobotu tam budou. Tak si rychle kup lístky. Já musím běžet, tak pa v sobotu!" položila Julie telefon. No, jdu najít stránku, kde si koupit lístek, ať zjistím, jestli jsou to opravdu oni.
Najela jsem na stránku klubu "Žlutý pes" a našla tam obličej těch dvou. Vážně to byl on a vážně měli show v sobotu. Jakto, že jsem o nich nikdy neslyšela? Milion+ mi fakt nic neříká. Přemýšlím, jestli mám jít. Přece jen, je to můj vinný "kamarád" a pod tím ho chci mít. Na druhou stranu ho chci zase vidět. Ale do třetice, majitel Žlutého psa je můj bývalý a nikdy není nadšený když mě tam vidí. Hecnu to, nic za to nedám.
Koupila jsem tedy lístek sobě i Julii. Začal mi zvonit opět telefon.
,,Leio, kde kurva jsi? Odevzdáváme zápočet a ty jdeš na řadu. Pohni!" řve na mě do telefonu Monča, moje kamarádka ze školy. Úplně jsem zapomněla, že už je 9.
Rychle jsem se oblékla, nasadila boty a běžela i se zápočtem do školy. Ještě, že ji mám asi 3 minuty cesty.

Konečně je konec týdne a Julie mi zvoní na dveře. Je sobota, 5 hodin odpoledne a má mě zkrášlit před koncertem. Ona nejlépe ví, jak a co semnou udělat. Vlasy mi natočila a zvýraznila oči. Do rukou mi nacpala dvoje upnuté šaty s výstřihem, jedny červené a druhé černé.
,,Být tebou, volím spíš ty červené, jsi v nich víc sexy," mrkla na mě kulišáckým pohledem. Vzala jsem si teda ty červené a přes ně černou koženou bundu. Julie už přišla připravená. Měly jsme spoustu času, a tak jsme jen ležely na posteli a povídaly si. Nechtěla jsem ji úplně do detailu vyprávět, co přesně jsme si říkali. Přišlo mi to až moc osobní.

Nastal čas se posbírat z postele a vyrazit do baru. V zrcadle u dveří jsme ještě hodily fotku, ať máme co dát na stories na instagram. Fotku jsme zveřejnily, oblékli se a vyrazili do Žlutého psa.
U vstupu jsme ukázaly lístky, dostaly pásky na ruku a s přáním dobré zábavy jsme se šly posadit.
,,Co si dáme, víno nebo něco tvrdšího?" ptá se mě Julie, která byla už přilepena na bar.
,,Gin tonic. Víno piju jen s jedinou osobou," mrkla jsem a šla si sednout. Jul přinesla skleničky a tak jsme si připily.
Dále se u našeho stolu skleničky jen střídaly. Pily jsme a smály se. Hlavně nad vzpomínkami ze střední. Náš rozhovor ale přerušilo to, že vystoupí Hasan a Nik tendo. Zůstaly jsme u stolu a neběžely rychle dopředu jako všechny 15 leté holky, co tady vidíme všude okolo.
Vyšel na pódium Hasan. Byl to fakt ten kluk, který semnou řešil životní otázky nad vínem. Vstala jsem tedy a šla se přesvědčit blíže. Ty texty, co zpíval byly strašně blízké. Stála jsem tam a přišla za mnou Jul a šeptá mi do ucha: ,,Nečum na něj tak, moc hezkej není,"
Koukla jsem se na ni, jestli si dělá prdel. Ví, že to je totálně můj typ.