PŘEŽÍT JE DAR✔️

XIII. KAPITOLA: Zrádci a napadení

Musela jsem se ještě ošetřit a zdřímnout si.

Jakmile jsem se probudila, vydala jsem se na cestu. Šla jsem pomalu a nejistě.

Bolely mě nohy, ale já musela jít dál. Hlavně kvůli Rayovi, kterého jsem nejspíš milovala. Celkem dost mě zaujalo, že mi Denis dal tu mapu, pomohl mi.

Zase se setmělo a já byla už jen pár kilometrů od mého cíle. Šla jsem dál i přes bolesti. Něco jsem uslyšela. Chtěla jsem si vzít svou obvyklou dýku, ale pak jsem si uvědomila, že se mi při tom pádu ztratila a luk jsem měla zlomený. Byla jsem v háji. Natáhla jsem se tedy pro klacek, pěkně ostrý a zpozorněla jsem. Celkem jsem se bála, ale ovládala jsem se a chvíli se nehýbala.

Měla jsem na sobě jako vždy kapuci. Přede mnou se objevilo několik bojovníku s brněním a dobrými zbraněmi. Já, která neměla silné brnění a jako zbraň jen pouhý klacek a proti mně asi 6 lidí se zbraněmi a brněním.

Vzala jsem klacek a začal jsem bojovat. Bránila jsem se, uhýbala ranám zbraněmi a shazovala na zem některé z nich. Dalo by se říct, že obě strany bojovali poslepu, protože byla tma. Ani jedna strana neměla louče.

Po chvíli jsem je porazila, nebo spíš omráčila a klekla jsem si k jednomu z nich. Pomalu se zkoušeli všichni zvedat. Samozřejmě jsem byla ještě víc zraněná, než předtím. Škrábance od jejich zbraní. Ale jak jsem klečela u jednoho z nich, nějakým způsobem jsem zapálila kousek látky z mého oděvu a dala ho na klacek. Posvítila jsem si na něj. Sundala jsem si kapuci a někdo na mě promluvil. „Kate?" Toho člověka jsem znala. Byl z našeho týmu, ale nebyl to Denis.