Sběratel lebek

9.díl

,,Kretén jeden," mumlala si pro sebe Rory. Šly jsme mlčky.

,,Jsme tu," řekla a já se koukl na ten... barák?

,,To fakt bydlíš tady?" zeptal jsem se.

,,Promiň, že né všichni jsou tak bohatí jako ty. Jak jsem řekla, celej majetek i s penězmy má ten buzík, kterého jsme potkaly!" řekla s mírným vztekem a táhla mě do baráku.

,,Tak jo, posaď se a počkej, já si zabalím a pak vyrazíme," řekla Rory a já se posadil.

Mezitím u kluků 

Z pohledu Zayna: 

Počkat, jestli to dobře chápu, je tu nějaká holka, kterou si ten démon vybral jako příští oběť? To jako fakt?

Víte, jak už jste zjistili, já jsem ten Sběratel lebek.

Víte, udělal jsem chybu a teď toho lituju.

Jakou chybu? Upsal jsem se ďáblovi a teď on používá mé tělo v noci k zabíjení... a pak mi ty lebky nechává na stole, když se probudím. Nenávidím to, ale měl jsem důvod... Moje máma mi málem umřela a on se mi pak zjevil a řekl, že mi mámu uzdraví, když každý večer mu pučím svoje tělo.

Bohužel, kdybych věděl, že bude zabíjet, nikdy bych se neupsal, ale pro moji mamku bych i zemřel. Ptáte se, jak zvládáme turné? Jednoduše, zpíváme pouze ve dne. Fanynky to sice nemají rády, ale opustit skupinu ani nechci!

,,Zayne, skliď si ty lebky prosím," řekl Liam, když šel okolo mého pokoje. Povzdechl jsem si a šel je uklidit do mé skryté místnosti, o které kromě kluků, nikdo neví. Už tu mám celkem 134 lebek. Je to strašný, já vím, ale já nevím, jak se mám toho ďábla zbavit.

,,Jsme doma!" křikl Harry a já vypadl z tý místnosti.

,,Zayne?" křikl Niall. Přišel jsem dolů a pohled mi upřel na dívku, která šla s kufrem vedle Harryho.

,,Kdo to je?" zeptal jsem se. Liam na mě hodil pohled typu 'Si ze mě děláš prdel?' a ja mu to oplatil typu 'No co, vždyť víš, že po ránu si hovno pamatuju' a otočil se zpět na tu holku.

,,Jmenuju se Aurora Jeffrsnová, ale říkej mi Rory," řekla z úsměvem a podala mi ruku. Koukl jsem na ni a ruku jsem ji neoplatil. Úsměv ji zmizel a pomalu ruku spustila dolů.

*Co to děláš? Měl jsi tu ruku přijmout, proč si to neudělal?* řekl ten ďábel v mém nitru. Koukal jsem, protože je to vlastně poprvé, co na mě promluvil.

,,Co, mám něco v zubech?" řekla a šla k zrcadlu. Ďábel se mnou pohnul, chytl ji za ruku a potřásl s ní.

Oba jsme na sebe koukali jak blázni. Po chvíly jsem se vzpamatoval a rychle jsem vyběhl ke mě do pokoje.