ROBOTS EYES - MOON, VITAA ✔

XI

,, Nie som ako ty .. Som robot." Na to se Vitaa zastavil a mlčky se na mě díval.

,, Co? Roboti neexistují, dokaž mi to." Robot přemýšlel jak mu to má dokázat.

,, Pozri sa mi do očí. Nie sú ako od normálneho človeka." Podíval se mu do očí a v nich viděl malé pixely.
Byly překrásné ,aspoň pro Vitu ,který obdivoval jak očka modře září. ,, Počkat ty vážně nejsi jako já?!"

,, Nie." Samuel mu věnoval menší úsměv, protože se nemohl odtrhnout od jeho očí.

,, Tak to bych tě měl zaučit. Pojď semnou, naučím tě vařit." Zasmál se a potom jsme se přesunuli k vchodovým dveřím.

,, Ja myslel, že ma naučíš variť." Posmutněl ,když si nasazoval boty i s bundou.

,, Sám to moc neumím,tak jdeme do restaurace a koupíme i oblečení pro tebe."

---

Po neúspěšném hledáním se Maty rozhodl jít na snídani, aby se nějak odreagoval. To však netušil, kdo sedí hned o dva stoly za ním.

,, A čo mám robiť?" Zeptal se Samuel nervózně ,když za ním přišla mladá slečna.

,, Objednej si jídlo. Jakékoliv chceš." Pobídl ho přátelsky Vitaa.

,, Takže ehm .. Jedny vajíčka s toastom a kávu." Usmál se na mladou slečnu ,která mu úsměv oplatila.

,, A dál?" Nadzvedla obočí a psala si zbytek objednávky, co chtěl Samuel.

,, Mě jen kávu ,děkuju." Servírka odešla od stolu.

Oba dva se zakecali do zajímavých témat hlavně o životě Sama.

Po snězení výtečné snídaně jejich trasa směřovala k obchodům. Vitaa vysvětlil ,co má Sam dělat a potom ho nechal si vybírat nějaké oblečení ,co se jenom jemu líbí.

Když byl čas oběda znova zavítali do restaurace a objednali si znova nějaké jídlo a potom se procházeli po městě a seznamovali se.

Začalo se stmívat a oba už šli domů.

,, Už vím jak ti budu říkat!" Změnil zničeho nic téma Vitaa.,, Budu ti říkat Moon, protože jsem tě potkal, když byl vidět krásně měsíc." Zasmáli se oba dva a vyšli do výtahu.

,, Som rád že som ťa stretol." Zastyděl se Sam a pohlédl na Vitu, kterému se na rtech tvořil menší úsměv.