ROBOTS EYES - MOON, VITAA ✔

IX

,, Tady je obývák, tady kuchyň." Ukazoval rukama na místnosti ,ve kterých jsme právě teď byli.,, A za těmi dveřmi je náš pokoj." Neměl byt jako Dominik ,ale měl to tady velmi útulné. ,, Můžeš spát na gauči nebo tady semnou." Poškrabál se na zátylku a díval se na postel.

,, Ty sa nebojíš?" Pokrčil obočí a podíval se na mě.

,, Čeho jako?"

,, Videl si cudzieho človeka, o ktorom nič nevieš a pustil si ho do svojho domu a chceš, aby spal s tebou." Zarazil se ,ale potom mi odpověděl.

,, Připadáš mi milý. Odkuď jsi?" Teď jsem se pro změnu zarazil já.

,, Ehm.."

,, Asi nejsi odtud ,že?" Nadzvedl obočí.

,, To je dlhá história, ale toto mesto nepoznám. Kde to vôbec sme?" Na jeho rtech se objevil menší úsměv.

,, Jsi v Praze, hlavní město české republiky." Ujasnil mi vše.

,, A neznáš Matyáše Tomku?" Už zase o něm mluvím, co je to se mnou?!

,, Jo slyšel jsem o něm ,když jsem byl malý kluk. Vytvořil nějakého robota ,který měl simulovat člověka. No nevím jestli se mu to podařilo, ale myslím že ne."

,,Takže ty si toho robota ešte nevidel?" Optal jsem se ho.

,, Ne, ani mě moc nezajímá nějaká věc z plechu." Odešel z místnosti.

,, Kde jdeš?" Zastavil se ve dveřích a otočil se na mě.

,, Do koupelny. Byl jsem v práci, musím se jít osprchovat a ty by jsi taky měl, vypadáš hrozně." Odešel pryč. Podíval jsem se do zrcadla na skříni a všímal si roztřepených vlasů, zničené pokožky a ospalých oči. Vypadal jsem jako z hororu.

Čekal jsem jako pes na rozkaz u postele než přišel Vitaa.

Slyšel jsem konečně otevírání dveří. Došel do pokoje a ihned si lehnul do postele.

,, Nemáš nějaké oblečení?" Šeptl jsem na něj. On se zvedl a došel ke skříni ,kde vytahoval nějaké černé tričko a tepláky stejné barvy.

Vešel jsem do koupelny a za sebou zavřel dveře. Dlouho mi trvalo najít to čím se mám osprchovat. Svlékl jsem si špinavé potrhané oblečení a šel do sprchového koutu, kde jsem na sebe nechal téct teplou vodu.