ROBOTS EYES - MOON, VITAA ✔

XXII

Můj život bez něho nebyl nic. Vstával jsem ráno jako normální člověk do práce ,kde mě vždy šéf seřval za nějakou drobnou chybu a šel zpátky domů.

Cítil jsem ,že můj život přestává být bez něho kompletní. Kdybych aspoň věděl ,kdo je jeho majitel, tak bych ho mohl navštívit.

Ale Vito tato myšlenka není vůbec špatná. Řekl jsem si a vzal telefon ,který jsem prozváněl Matyho, který by to měl určitě vědět a taky ,že věděl.

Dal mi přesnou adresu, ale varoval mě před Samem. Má něco v nepořádku nebo co to.

Vzal jsem to taxíkem a byl mile překvapen domem ,co vlastní jeho majitel.

Zazvonil jsem a u dveří mě přivítal černovlásek s menším úsměvem na tváři.

,, Ahoj já jsem Vitaa. Ten, u kterého byl Samuel na ten týden. Mohl bych se na robota podívat ,prosím?" Cítil jsem se jako malé dítě ,které se jde ptát sousedů zda jejich syn nejde ven (XD).

,, Ehm.. Jasně. Samuel je ve svém pokoji. Dovedu tě tam." Zavřel za mnou dveře a mě se ocitl pohled na otevřou místnost, kde byl obývák spolu ze schody ,které vedly do další chodby.

,, Máte to tady hezké." Pochválil jsem a on mě dotáhl na horní schodiště k druhým dveřím.

Zaklepal jsem na ně a čekal reakci.

,, Domino choď preč." Slyšel jsem tlumený hlas ,který patřil jen jemu. Otevřel jsem dveře a hned si ho vzal do objetí a dával mu polibky všude kde se dalo. On mě však odstrčil a celý zděšený vyjekl.,, Kto ste? Čo po mne chcete?! "

,, Same ten kluk je dole nemusíš už hrát, že mě neznáš." Pohladil jsem ho po lícní kosti.

,, Rád by som to hral, ale ja vás vážne nespoznávam. Ospravedlňujem sa."

---
Ahoj!
Děkuju moc za ohlasy posledních kapitol! Jste Boží ale tato kniha se blíží ke konci, tak užívejte co se dá Xd