ROBOTS EYES - MOON, VITAA ✔

XXI

Na dveře začal nějaký blázen bušit. Domino šel otevřít a já jen v dálce pozoroval ,co se děje.

,,Dobrý den, městská policie. Měli jsme od Vítka Kreshana hovor o napadení a vloupání dívkou ,kterou znáte a máte podle její informace uneseného doma." Řekl muž ve dveřích.

,, Ne my ho neunesli ,jen ten robot utekl z domu a ztratil se. My ho našli a donesli zpět. Asi to bylo nedorozumění, já bych nikdy nikoho neunesl." Řekl jim na obhajobu Dominik.

,,Dobrá věřím vám." Policie za pár minut opustila náš dům a odjela pryč.

,,Ma niekto uniesol? Ja sa stratil? Kedy sa to všetko stalo?" Vyhrkl jsem na Domina.

,,Co ne. Oni mluvili o někom jiném víš?" Zasmál se falešně.

,, Jo aha a o kom mluvili?" Přimouřil jsem oči.

,, To nepotřebuješ vědět, ne?" Řekl mi a pak někde zmizel. Šel jsem zpátky do pokoje a tam si lehnul na postel jako to dělávám vždycky.

Když začala být venku tma a Dominik procházel kolem mého pokoje vlezl mi tady a zamířil k oknu a balkónu. Zavřel všechny okna a poté je i zamknul ,aby se nedaly otevřít.

,, Čo robíš?"

,, Jen pro kontrolu ,aby jsi neutekl." Následně zavřel dveře a za sebou zamknul.

,,Ako vážne? To som tu nejaký väzeň ?! " Vyhrkl jsem naštvaně a uraženě sebou hodil na postel. Jak já to tady nesnáším a ani nevím proč. Vždy jsem to tady snesl, ale od dneška jsem na ten dům extrémně zasedlý.

---

Východ sluníčka mi oznamovalo, že je tady další překrásný den. Dominik mi ještě neotevřel ,ale když jsem začal na dveře klepat bouchat všelijak, otevřel.

,, Opatrně ať je nezničíš." Chytil mě za ruku a táhl si mě do kuchyně.

,,Hej nechaj ma. To je mi päť rokov?" Naštvaně jsem se na něj podíval. Pustil mou ruku a poroučil mi ,abych se posadil.

,, Teď budeš poslouchat mě a jestli mi budeš odporovat večer poznáš mou druhou tvář." Začal jsem se usmívat a kývat na souhlas.

,, To verím." Drze jsem se na něj pousmál

,, Můžeme začít hned, Samueli."