ROBOTS EYES - MOON, VITAA ✔

XVII

,, Matyáši našla jsem další stopu. Váš robot je pravděpodobně sám." Řekla ale nevěděla ,že to je přímo naopak a robot se dokonce učí lásce a ostatním věcem.

Když se Klára ocitla v obchůdku muž ji poslal východně od dveří. Vydala se tím směrem až došla do slepé uličky. Před ní stál panelový barák ,který si nejprve pečlivě prohlédla. Náhle jaksi odemkla vchodové dveře a už klepala po všech dveřích a ptala se na robota.

Došla k čtvrtému patru, kde u prvním dveřích přečetla Kreshan. Začala na dveře bušit jako zblázněná. Otevřel jí pohledný brunet menšího vzrůstu.

,,Dobrý, co vás tady přivádí?" Optal se vesele.

,,Hledám Samuela Williama Miščíka. Viděl jste ho?" Brunet začal zmatkovat.

,,N-Ne." Vykoktal a netušil ,že si ho dívka vůbec nevšímá, ale všímá si, co se děje za ním. Viděla robota ,kterého hledá. Jen věnovala Vitovi menší úšklebek a pak ho odstrčila ke zdi a šla za robotem.

,,Vito my máme návštěvu?" Zasmál se bloňďák ,ale Vitaa začal kroutit hlavou a mávat rukama ,aby rychle odešel.

,,Mlč , teď půjdeš se mnou." Dívka robota přitlačila ke zdi a otočila si ho zády k ní. Vyhrnula mu tričko a dlaní projížděla po zádech.

,,Slečno ,co to děláte?!" Křikl Vítek a snažil se Kláru odstrčit ,ale nějak mu to nešlo.

,,Vito kdo to je začíná mi to být nepříjemné!" Kroutil se Moon, ale Klára našla to, co na zádech hledala. Praštila do místa a robot se vypnul.

,,Hej co to děláte?! Udám vás na policii." Křičel brunet a snažil se zastavit dívku v tom co dělá. Vytáhla uspávací šipku a vbodla mu jí do ruky tím jí nechal být a usnul. 

,,Mám ho. Je naživu nebojte." Oznámila dívka a chystala se do laboratoře za vědcem...

-----------------------------

Ahoj ,dneska  kratší kapitola ale to je schválně aby jste se měli na co těšit XD Jinak doufám že se máte skvěle a užíváte prázdniny!