Láska hodně bolí

4. První podezření

Prožila jsem s ním krásné 3 roky našeho vztahu, pohádali jsme se ošklivě jen jednou a ještě kvůli takové blbosti, že jsme se tomu asi po 2 týdnech zasmáli. Ano, 2 týdny jsme spolu nepromluvili a to ani přes Lucku, i když si to všichni mysleli, že si přes ní posíláme nějaký vzkazy a neříkám, že mě to nenapadlo, ale vím jak jsem se cítila já, když jsem byla mezi Luckou a Pavlem já, ale v tomu se vracet nebudu, protože je to už promlčené. 

Po maturitě jsem šla na další školu, na medicínu a Lucka se vydala na dětskou sestru. Tak se naše cesty rozešly, tedy co se školy týče. Jinak jsme byly pořád v kontaktu, učily jsme se spolu. Trávily jsme spolu skoro každou mojí volnou chvíli. Tedy když jsem se nemusela buď učit, nebo se nestarat o domácnost a svého přítele. Ano, Pavel si našel byt a já jsem se k němu ihned nastěhovala. Vztah se nám rozvíjel opravdu moc krásně a já jsem nečekala takovou velkou ránu od života. 

Půl roku jsem s Pavlem bydlela a myslela jsem si, že bylo vše zalité sluncem, ale jak to tak bývá tak nebylo a já jsem se vše dozvěděla jako poslední. Jelikož jsem na Pavla neměla moc času, škola, práce a ještě Lucka, tak si našel jinou zábavu. Neříkám, že jsme spolu netrávili žádný čas, to zase ne, ale nebylo to tak jako předtím. Taky jsme toho měli předtím dost, ale vždy jsme si našli čas na sebe. Po půl roce se to vše změnilo, viděli jsme se tak maximálně doma večer, těsně před tím než jsme šli spát a to žádná romantika ani neprobíhala, protože když měl na romantiku náladu jeden, tak jsem druhý byl moc unavený z práce nebo já ze školy.

Když jsem byla ve škole a on měl volno, tak si užíval venku s přáteli, což jsem mu neměla vůbec za zlé, když měl konečně volno, tak ať se odreaguje. Nevadilo mi to, když to bylo jen jednou za týden. Proč by ne, ale když to pak začalo být skoro každý den a to i po práci, tak mi to začalo být divné. A ještě divnější mi bylo, když jsem po škole přijela domů , tam nikdo nebyl ale ucítila jsem tam takový jiný zápach, který jsem u nás ještě necítila. A nebyla to nová pánská voňavka, spíš silná dámská voňavka. Pavel se konečně dostavil domů, tak se docela divil, že už jsem doma. "Ahoj Elí, ty ještě nejsi na přednášce? Vždyť si měla být až do šesti ne?" Chvíli jsem se na něj udiveně podívala a řekla, "No ahoj Pavle, já myslela, že budeš rád, že jsem dneska končila dřív. Myslela jsem si, že bysme si udělali hezký večer." Pavel si sedl na pohovku a řekl, "Jako jsem rád, ale taky jsem strašně unavený. Rád bych si dal sprchu a šel do postele." Ušklíbla jsem se a řekl jsem, "Aha, tak zase nic. Víš, co mi příjde? Že máš někoho jiného, než mě. Protože si na mě neuděláš ani blbou půl hodinu a když jsem přišla domů, tak jsem tu cítila jinou dámskou voňavku, než mám já." Chvíli se na mě překvapeně koukal a nakonec řekl, "Měl jsem tu kolegyni, ale nic to neznamená. Nikoho nemám, mám jen  tebe a teď jsem opravdu strašně unavený s práce." Zvedla jsem se s postele a šla jsem do koupelny, kde jsem si dala ze začátku studenou sprchu, aby mě to trochu probralo s toho šoku a poté teplou, abych si umyla vlasy.