The secret story (česky) ✔️

28 - Tajný plán, drama na ošetřovně a Sectumsempra

Z minulé kapitoly...

Severus přecházel sem a tam a doufal, že se ukáže. Slíbila to. A v současné době byla jeho jedinou nadějí. Pohlédl za roh Obrtlé ulice a byl rád, že skřítka Remlin je tam, kde má být a čeká na signál.

„Severusi," oslovil ho ženský hlas za jeho zády. Otočil se a hleděl do očí, které jediné byly zpoza kápě zřetelné.

„Dlužíš mi a já potřebuju, aby se náš dluh vyrovnal," promluvil Severus přísně. V očích, které vždy byly trochu roztěkané a vyplašené se teď zračil skutečný strach. Přesto v nich bylo odhodlání.

„Dobrá, ale tohle není místo, kde bychom to měli probírat," odvětila žena. Severus přikývl. Dal Remlin znamení a ta se zjevila mezi nimi. Chytila je za ruce a vmžiku byli všichni tři pryč...

Přenesli se do jeho pracovny v domě ve Tkalcovské ulici. Červíček se sice po domě pohyboval, ale na pracovnu Severus seslal matoucí kouzlo, a tak měl Červíček dojem, že pouze trpí samomluvou. Remlin pustila jeho ruku i ruku postavy v kápi. Povzbudivě se na svého pána usmála a přešla do rohu místnosti, kde se usadila na podlaze do tureckého sedu a čekala na další rozkazy. Severus pohlédl do očí, které na něj vyčkávavě hleděly.

„Je tu bezpečno, Narcisso... Nikdo tě neodhalí," řekl prostě a ona jen pokývala hlavou. Opatrně si stáhla kápi, jako kdyby čekala, že někde je špeh, který ji prozradí Pánovi zla. Tím gestem odhalila vlasy, které byly symbolem její dvojí krve. Malfoyových, kam se přivdala, ale i Blacků, kam se narodila. Skoro nikdy se neusmívala, což byla jedna z věcí, kterou se Severusem sdílela. Pravdou však bylo, že nikdy nebyla Smrtijedkou. Proto jí věřil. Mohla se jí stát, a dokonce by to pro ni byla výhoda, ale ona o to nikdy nepožádala. A Pán zla si vystačil s jejím manželem a synem.

„Co ode mě chceš, Severusi?" Narcisa nehodlala ztrácet čas. Stejně jako Severus. Zhluboka se nadechl.

„Oba víme, že tvůj syn není schopen vraždy," začal zvolna a všiml si, že v Narcisiných očích se zalesklo něco, co nedokázal rozšifrovat, a tak pokračoval.

„Také oba víme, že Brumbál má Bezovou hůlku a Pán zla ji dřív či později bude chtít," dodal a Narcisa opatrně přikývla.

„Dracův úkol nakonec přejde na mě a bude nezbytné, abych právě já vyslal smrtící kletbu proti Brumbálovi." Odmlčel se a dal jí okamžik na to, aby pochopila, kam tím míří.

„Loajalita Bezové hůlky přejde na tebe," odhadla Narcisa. Severus přikývl.

„Jakmile to Pán zla pochopí, nebude váhat, aby mne zabil. A proto jsi tady. Proto tě potřebuju," řekl s mírným zoufalstvím v hlase. Narcisa vykulila své již tak vypoulené oči.

„Snad po mně nechceš, abych se postavila Pánovi zla, Severusi?! Musela bych být naprostý blázen," zavřeštěla poplašeně a Severus se jen uchechtl.

„Už tím, že jsi za mnou přišla s Bellou jsi stála proti němu... Ale ne, to po tobě nechci. Potřebuji přežít. Za každou cenu, Narciso," řekl pevně a jeho společnici se viditelně ulevilo, že po ní nežádá něco tak šíleného.

„Nikdy bych si nemyslela, že život tolik miluješ, ale chápu... Jakou roli v tom mám sehrát já?" Severus pozvedl jedno obočí a v koutku naznačil úsměv. Přešel ke krbu a mávnul hůlkou. Zpoza římsy se odnikud vynořila malinkatá zásuvka. Severus do ní sáhl a s posvátnou úctou z ní vytáhl malou lahvičku s čirou tekutinou. Pomalu se otočil k Narcise.