„Co máš s Paytonem?" zeptala se mě o hodině Av. „Neboj se. Vůbec nic. Jenom se moji a jeho rodiče baví a tak nás pozvali na večeři. No a pak jsem tam musela přespat, protože moje výmluva nezabrala." řekla jsem celkem naštvaně a Avani se mi začala smát a já s ní. „Slečno Lewis co je tu k smíchu?" zeptal se mě učitel. „Nic. Omlouvám se." on mě sjede přísným pohledem a otočí se zpět na tabuli. Ze zadu se mi začne někdo smát. Otočím se a uvidím Chase jak se mi směje. Pusou naznačím "fuck you" a ukážu na nej prstem. Otočím se a poslouchám výklad učitele.
PO ŠKOLE
Dneska nám učitelka na zeměpis zadala projekty na státy. Byli jsme rozdělení po dvou. Já jsem s Chasem. No jako není mi to úplně příjemný ale furt to není tak hrozný.„Crrrrrrrrrrr" začal mi zvonit telefon. „Claire dneska jsme museli s tatínkem do práce tak běž ze školy rovnou k Moormeierovým." „Ale mami já mám na zítra projekt ze zeměpisu a musím ho vypracovat." namítala jsem. „No tak ho uděláš s Paytonem ne?" „Ne, učitel už nás rozdělil a já jsem s Chasem." „Aha tak ho udělejte u nás a pak běž spát k Joanne. Už je to domluvené, aby o tebe neměla strach, radši tam zajdi hned a řekni ji že přijdeš díl." „No tak dobře, čau." ukončila jsem hovor a vydala se k Moormeierovým. „Dobrý den." slušně jsem pozdravila a vydala se do kuchyně za Joanne. „Ahoj, jo a prosím tě tykej nám." řekla Joanne a v tu chvíli do kuchyně přišel Payton. „Joanne mám na zítra mít projekt. No a mám ho mít s Chasem. Domluvila jsem se s mamkou že ho uděláme u nás no a pak že přijdu sem. Jenom jsem ti to přišla říct aby jsi se zbytečně nebála, takže já už půjdu." Joanne jen s úsměvem přikývla zato Payton z toho moc nadšený nebyl. Vydala jsem se tedy domu kde jsem se přestrojila
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A už jen čekala na Chase. Po chvíli jsem uslyšela zvonek, tak jsem se znuděně vydala otevřít. „Ahoj." řekl dost nervózně Chase „Čau." odpověděla jsem a odstoupila od dveří aby mohl projít. „Dáš si něco k pití? Nebo k jídlu?" zeptala jsem se zatímco si sundával boty. „Vodu prosím." „Ok počkej na mě nahoře. 3 dveře na pravo." Nalila jsem mu vodu a s bonbóny se vydala nahorů do pokoje. Chase si prohlížel mou velkou fotku nad postelí (s Paytonem). „Proč tu máš jeho fotku, po tom jak ti furt nadává?" „V tom případě bych tu nemohla mít ani fotku s tebou." řekla jsem a podívala se na koláž fotek nad psacím stolem. „Ale já ti nic neudělal." „No tak nadáváš tady na Paytona jak mi furt nadává, ale hlavně že ty se tomu ve škole směješ. Nebo se semnou třeba rozejdeš a ani nevíš jak to doopravdy bylo." řeknu dost podrážděně. „Ale to už je minulost, měli bychom přidat ať pak nejdu večer." „Kam?" zeptal se okamžitě. „To tě nemusí zajímat, pojď už nemám na tebe celej den."
PO DODĚLÁNÍ PROJEKTU (média pls🙏🏻)
„Konečně!" křikla jsem radostně ale pak mě to hned přešlo když jsem zjistila kolik je hodin. „No dopíči. To už je tolik! Dobře klid teď jsi zbalím věci a nesmím zapomenout na pyžamo a projekt." „Kolik je?" „No....... bude deset." Chase vypadal dost vyděšeně. „Tak mám zabaleno a můžeme jít." na záda jsem si hodila malý batůžek a šla se obouvat. „Nemáme stejnou cestu?" zeptal se mě Chase. Musím říct že jsme se dost zblížili a to jenom za pár hodin. „Jo." odpovím a usměju se. On taky, chytne mě okolo ramen a vydáme se já k Moormeierovým a on domů.„A kam že to vlastně máš jít?" „Ani se neptej!" prsknu po něm „No..... Známe se dost dlouho na to abych uhodl kam jdeš. Payton......." jen si povzdechnu a kývnu. Když dojdeme před dům tak mě Chase obejme. Bylo to tak krásný. I když to tak nevypadalo užívala jsem si každou minutu s ním. „Už bych asi měla jít." řeknu a strašně nerada se od něho odtáhnu. „Dobře a nechceš jít semnou zítra ráno do školy?" zeptá se mě, je na něm vidět nervozita. „Jo, ráda." usměju se. Nahne se ke mně a.............
