I hate love

3. kapitola

„To je on!" zvolala jsem a ukázala na něj. „Tu som!" zamávala jsem na něj. „To jsou mí noví kamarádi," oznámila jsem pyšně a usmála se na něj. Bylo na něm vidět, že potlačuje smích. Asi mu došlo, že toho růžového pitíčka, co mám v ruce, jsem měla víc. „Dámy a pánové, toto je můj snoubenec," zasmála jsem se a jen tak tak se zvedla k němu. Klaus mě chytl kolem pasu a držel mě v rovnováze, na tváři měl svůj typický úšklebek. „Tenhle tvůj výraz je tak roztomilý," přiznala jsem a dala mu rychlý polibek na rty, čímž jsem překvapila jeho i sebe.

Zbytek večera šel hrozně pomalu. Klaus se nakonec posadil k nám a neustále Matta probodával pohledem, kdykoli mi něco chtěl podstrčit. Klaus se o mě celou dobu ležérně opíral rukou. Já jsem pro změnu vrhala nesouhlasné pohledy, když mu to zakázal. Mimo tuto skutečnost jsme byli pod palbou otázek. Většinu jsem ignorovala a hleděla na svůj prsten, zatímco Klaus odpovídal za mě, ale nakonec se zakecal s bratry, jak jsem zjistila, a mě si vzaly do parády holky.

„Jak ses sakra mohla zamilovat do někoho takového?" prskla hned ze začátku na mě ne-Katherine. Musím vážně říct, že tahle bruneta je vážně, ale vážně otravná. Kdyby tady byla moje Katherine, tak by byl svět hned krásnější.

„Nechápu otázku," odvětila jsem a dál zkoumala prsten s velikým drahokamem.

„Víš, nevím, zda přehlížíš jeho činy nebo tak, ale není to zrovna nejhodnější člověk," pokračovala Elena tím stylem, že ze mě dělala naprostého tupce.

„Můžu se zeptat na to samé," odsekla jsem už lehce naštvaně. Když nic neříkala, pokračovala jsem. „Z toho, jak dlouho tu sedím, co jsem pochytila a sem tam, co mi řekl Klaus, se domnívám, že tady Stefan," řekla jsem sladce a usmála se na něj. „Je Stefan Salvatore, slavný rozparovač, takže drahá Eleno, víš, nevím, zda přehlížíš jeho činy nebo tak, ale není to zrovna nejhodnější člověk," obrátila jsem její větu proti ní. Dívala se na mě s vyvalenýma očima a já cítila nesmírnou radost z toho, že jsem ji připravila o slova. „Mimo to, mnohdy jsem dělala horší věci jak Klaus," dodala jsem a zeširoka se usmála. Klaus mě bolestivě stiskl.

„Ale Bridget, jsme tu proto, aby se vše vyrovnalo, ne aby sis dělala nepřátelé," zašeptal mi do ucha. Bylo mi jasné, že nás všichni slyší, jelikož tu máme partu upírů, a tak jsem se rozhodla si trochu pohrát. Nejsem si jistá, zda to bylo tím pitím nebo náladou, ale naklonila jsem se k němu a spustila laškovným tónem.

„Klausi, Klausi, Klausi," hrála jsem si s jeho jménem na jazyku. „Ty víš, jak mě rozpaluje, když mi říkáš, co mám dělat," řekla jsem, jak nejtišeji jsem dovedla a políbila ho na ušní lalůček. Pak s úšklebkem, že jsem ho dostala, se opět otočila k holkám.

Nebylo to extra k ničemu, jelikož hned, jak jsem se otočila, tak Klaus oznámil, že je na čase jít domů. Chvíli jsem protestovala. Doopravdy mě to tady bavilo, dlouho jsem nezažila takovou zábavu, ale nakonec jsem se přece jen zvedla a nechala se od něj dovést k autu. Díky alkoholu v krvi mi dělalo značné potíže chodit nad čím Klaus neustále jen brblal. Když jsme seděli v klidu v autě a on vyjel směrem k mému novému domovu, ze mě vypadla jen jedna jediná otázka.

„Tak jak jsem si vedla?" zeptala jsem se a upřela na něj svůj pohled. Doopravdy mě zajímala jeho odpověď.

„Skvěle líbáš," poznamenal a se smíchem se zadíval na cestu před nás.

---

„Vstávej sluníčko," zašeptal mi u ucha Klaus.

„Ne," řekla jsem a převalila se s polštářem přes hlavu. „Co děláš v mý posteli?" ptala jsem se hned a prudce se posadila. „my jsme spolu... no my jsme?" ptala jsem se zmateně. V hlavě jsem stále měla pěkný zmatek z toho, jak jsem včera pila, ale kdybych s ním spala, tak bych si to snad zapamatovala, no ne?