Ohnivé Péro

CHAPTER 1

Pansy Parkinsonová se obejmula rukama a prázdným pohledem se podívala před sebe. Madam Pomfreyová jí položila ruku na rameno. Pansy ucukla a madam Pomfreyová řekla konejšivě:„To nic, to bude v pořádku, jen nám popiš, jak se to stalo."Pansy stále tupě zírala před sebe a nepodívala se ani na jednoho z přítomných. To kromě bradavické léčitelky značilo ještě ředitele Brumbála, profesorku McGonagallovou a samozřejmě i Severuse Snapea, ředitele zmijozelské koleje. Pak spustila:„Šla jsem normálně do dramaťáku (A/N: „Dramaťák" vznikl z Brumbálovy iniciativy v loňském roce. Zpočátku ho vedla profesorka Trelawneyová, ovšem vzhledem k tomu, že většina zkoušek byla zrušena z důvodu nepříznivé konstelace planet, dopadla premiéra školního představení „O hloupém čaroději a víle Mužatce" katastrofálně. Na tom se sice mohlo podílet i to, že dvojrole Hloupého čaroděje a Víly Mužatky připadla Vincentovi Crabšenkovi (A nedáme si pokoj!:D), ovšem každopádně novým vedoucím kroužku byl proti své vůli ustanoven Severus Snape. Ještě téhož dne kroužek spěšně opustili všichni studenti Nebelvíru a Mrzimoru. Kromě zmijozelských zůstalo i několik havraspárských, kterým nevadilo hrát role typu „smrk", „křoví" nebo „cedule u cesty") a zrovna na chodbě pár lidí mlátilo Sadako..."„Cože?! Už zase?!" ozval se vztekle profesor Snape.„Ale no tak, Severusi, vždyť ji přece pořád někdo mlátí! Už sis na to taky mohl zvyknout, když už s tím nedokážeš nic udělat," vložila se do toho profesorka McGonagallová.Severus Snape se rozčílil ještě víc, až byl úplně rudý v obličeji.„Co se do toho jebeš?! To je moje kolej starej se o svoje parchanty ty stará-"„Ale no tak, Severusi, uklidníme se," ozval se přísně ředitel Brumbál. „A ty taky, Minervo," dodal, když uviděl, že profesorce Přeměňování z nosních dírek unikají pruhy páry, takže připomínala rozzuřeného býka při zápase s toreadorem, což ovšem nedávalo smysl, protože Severus Snape na sobě sice měl rudé trenýrky, ovšem ty rozhodně nebyly vidět. „Ale Sadako..." chtěl něco říct profesor Snape, ovšem byl přerušen ředitelem Brumbálem, který na okamžik ztratil svůj pověstný klid:„A kdo je to sakra ta Sadako?"„Koho zajímá nějaká Sadako? Mě znásilnili a vy jste mě to ani nenechali doříct!" zavřískala hystericky Pansy. Všichni ztichli a nechali ji pokračovat.„...no, takže jak jsem šla do toho dramaťáku a mlátili tam tu Sadako-" „Grrr!" zavrčel profesor Snape a ředitel Brumbál na něj nespokojeně zamlaskal. Pansy se tentokrát ale nenechala vyrušit:„-tak jsem si opakovala roli víte a-"„Ne, nevíme," přerušila ji tentokrát madam Pomfreyová.„Koho vlastně hraješ?" zeptala se se zájmem.„No přece tu, Vílu Mužatku."Pomoc doufal jsem že letos to bude něco jiného, zaúpěl v duchu ředitel Brumbál.Pansy se při hovoru o svém milovaném divadle trochu uklidnila a nadšeně vysvětlovala:„To je hlavní role, víte? Měla ji původně hrát Sadako, ale nakonec jsem ji dostala já, protože Sadako měla zrovna zlomený obě nohy po tom co ji hodili do tý studny."Severus Snape postupně vzteky zrudnul, zezelenal, zmodral a nakonec zežloutnul, ale neřekl nic.Škoda, těšil jsem se na celé barevné spektrum, pomyslel si ředitel Albus Brumbál. Hnědá a fialová jsou moje nejoblíbenější.„To je pěkné, drahoušku, ale dopověz nám, jak se to stalo," pobídla Pansy madam Pomfreyová.Pansyiny oči ztratily lesk, který měly, když mluvila o svém velkém úspěchu. Pokračovala:„Šla jsem chodbou a byla tam docela tma, a najednou jsem za sebou zaslechla nějaký kroky. Ohlídla jsem se, ale za mnou nikdo nebyl. Bylo mi to divný, ale šla jsem dál. A pak mi najednou něco skočilo na záda! Trochu mě to omráčilo a pak mě to odvleklo do jednoho zastrčenýho výklenku. Bylo to hrozný, protože jsem vůbec nikoho neviděla. Slyšela jsem toho někoho, jak na mě sesílá umlčovací kouzlo a pak ještě nějaký, který jsem neznala. Zní to divně, ale mělo to za účinek, že jsem se úplně přestala bránit a dokonce se mi to začalo líbit! A pak mi vyhrnul hábit a..."„A?" ozval se profesor Brumbál, kterého vyprávění velmi zaujalo. Profesorka McGonagallová se zamračila a řekla:„To už si snad domyslíš, Albusi. Pro slečnu Parkinsonovou to byl jistě velmi traumatický zážitek, tak ji nebudeme nutit jej prožívat znovu. Půjde si teď odpočinout na ošetřovnu," rozhodla pevně a Poppy Pomfreyová lehce přikývla a zasalutovala generálovi McGonagallové.„Výborně svobodníku!" pochválila ji generál McGonagallová.Měly štěstí, že byla chudák Pansy tak mimo, jinak by ještě dnes celá škola věděla o jejich militaristické úchylce....„...takže ten perverzák byl neviditelný?" vykulila oči Levandule Brownová.„Jo byl, asi je to ten samej grázl, co ukradl Harrymu neviditelnej plášť," usoudil Dean Thomas. Dobrá půlka Nebelvíru seděla ve společenské místnosti a probírala to, co se stalo Pansy. Ta sice nechtěla, aby o tom, co se jí přihodilo, všichni věděli, ovšem hned zčerstva to řekla svým věrným kobylám Mandy McAlisterové a Heather Averyové – a to bylo jako to rovnou vydat tiskem.„A kdo by to mohl být?" zajímal se Neville.„No, Harry včera říkal, že má podezření na Malfoye..." zamyslel se Ron.„A kde je vůbec Harry?" zeptala se Ginny.„Jo, kde je?" přidali se další.„Kde bych byl, tady jsem," řekl jmenovaný podrážděně a vystoupil z temného kouta. „Je to pravda, že podezíráš Malfoye?" uhodil na něj Dean.„Jo, přesně tak," odpověděl Harry s drsňáckým výrazem a odplivnul si do krbu. (Nějakou záhadou tato slina krbem prolétla do Zmijozelské společenské místnosti, kde spadla na hlavu Sadako, kterou se zrovna pokoušeli upálit.)„Ale proč by to dělal?" řekla skepticky Hermiona. „Nemyslím ten plášť, tomu bych docela věřila, ale proč by znásilňoval zrovna Pansy? Vždyť ta se na něho lepila jako žvýkací guma!" (Při slově „žvýkací guma" se většina přítomných divně zatvářila a Levandule pošeptala Parvati: „To asi myslela žvejku, hele.")„Právě proto," vysvětloval Harry.„Teď ji docela určitě přešla chuť."„To máš pravdu vole, na tom něco bude," souhlasil Dean a většina osazenstva souhlasně přikývla. Jen Hermiona zamyšleně odešla a mumlala si přitom něco jako: „moc překombinované".Hned po ní se chvatně rozloučil Ron. Když se ho Harry zeptal, kam má namířeno, na půl úst prohodil:„Do Sovince."„Chceš něco poslat? Půjčím ti Hedviku jestli chceš-"„Ne, nechci," odpověděl Ron a chtěl odejít, ale Harry ho chytl za rukáv.„Tak proč tam teda jdeš?"„Víš, Harry, chci...nakrmit sovy!"„A to jako proč?"„No, oni je...málo krmí."Harry naprosto nechápal.„Ale vždyť..."Ron ho ale nenechal domluvit. Prudce se mu vyškubnul a doslova utekl směrem k Sovinci....

21.října

Oběť: Pansy Parkinsonová
16 let
Lokace: Výklenek u učebny Přeměňování
Čas: 17.30-17.52

Způsob: Klasický
Počet čísel: 1

Tak už to začalo. Na rozjezd jen jednou, ale snad se to bude zlepšovat. Docela to ušlo. Možná to s P. ještě někdy zopakuju. Taky se mi povedlo l. akt. hned na poprvé. Celkem to bylo uspokojivé, ale myslím, že již brzy...pro dnešek musím končit, než mě někdo uvidí...