CHAPTER 10

147 8 0
                                    

„Cože?!" vyletěl ředitel Brumbál ze židle a nebezpečně se přitom oháněl svým kladívkem.
Všichni kromě profesorky McGonagallové si vyměňovali pobavené pohledy a dusili smích.
Profesorka McGonagallová se otočila k řediteli Brumbálovi.
„Opravdu je to pravda, Albusi?"
Ředitel Brumbál, který se mezitím trochu uklidnil, na ni šibalsky zamrkal.
„Ale no tak, Minervo, minulý týden ses přece sama přesvědčila, že to rozhodně NENÍ pravda, tak-"¨
Pobavené výrazy teď ve většině případů nahradilo znechucení. Ernie McMillan se neudržel a vykřikl:
„Fuj, to je tak nechutný! Dejte mi někdo lavor, asi budu zvracet!"
Generál McGonagallová ho probodla pohledem.
„Takovéto drzé a impertinentní poznámky vám nebudu tolerovat, vojíne- řekla jsem vojíne? Chtěla jsem říct podruhu!"
Ernie schlíple sklonil hlavu.
Hermiona se opovážila namítnout:
„Ale paní profesorko, neznamená náhodou „drzý" a „impertinentní" to samé?"
Generál McGonagallová zrudla vzteky:
„Také toužíte po degradaci, desátníku Grangerová?!"
Hermiona raději mlčela. Místo ní se ozval generalissimo Brumbál:
„A vůbec, jak si mohl někdo dovolit o mě říct něco takového?! Tady už nejde o nějaké banální znásilňování, to je urážka mé osoby a TO se nepromíjí! Já jsem tady ředitel! Svou pevnou diktátorskou rukou vládnu tomuto ústavu, a každý, kdo se mi odváží postavit, bude BEZ MILOSTI POPRAV-"
V tom okamžiku položila generál McGonagallová generalissimovi Brumbálovi konejšivě ruku na rameno a přiměla ho znovu se posadit a položit své kladívko.
„Klid, Albusi, klid, to se vyšetří. Takže," přísně se obrátila na ostatní členy ÚPOZS, „víte o někom, kdo se opovažuje říkat tady o panu řediteli takové nestoudnosti?"
Zástupci všech čtyř kolejí si vyměnili pohledy. Nakonec promluvil Theodor:
„Říkají to úplně všichni.... tedy kromě mě, samozřejmě," dodal spěšně.
Ředitel Brumbál výhružně zakoulel očima.
„Cože, jak jako všichni?!"
„No, všichni, kromě mě-"
„A mě!" skočila Theodorovi do řeči Hermiona.
„A mě!" přidala se Luna.
„A mě...ale jinak fakt všichni," ozval se i Ernie.
Ředitel Brumbál si je podezřívavě měřil pohledem.
„Aha, takže všichni, kromě vás čtyř..."
„Ne, to jsem neřekl," promluvil Theodor, „oni tři to určitě říkají, ale já ne!"
„To je hnusná lež!" vykřikla Luna, „říkají to všichni včetně těhle třech, ale kromě MĚ!"
„NE, JÁ TO NEŘÍKÁM, ALE VY JO!!!" rozkřičela se Hermiona.
„U BRUMBÁLOVÝCH PRAŠIVÝCH KOULÍ, JÁ TO FAKT NEŘÍKÁM, ALE-"
„Právě jste to řekl, podruhu McMillane. Degradovala bych vás, ale bohužel už není kam," přerušila Ernieho chladně generál McGonagallová.
„Cože?" zarazil se Ernie, „no...to....mi muselo ujet...ale oni-"
Ostatní trojice se na něj výhružně zadívala.
„Oni...to neříkají, ale SADAKO ANO!" vykřikl Ernie vítězoslavně a obviňujícím prstem ukázal na Sadako.
Theodor, Hermiona a Luna se k němu přidali a společně skandovali:
„SADAKO TO ŘÍKÁ! SADAKO JE OHNIVÉ PÉRO! SMRT SADAKO!"
Než se Sadako nadála, blížily se k ní čtyři hrozivé postavy, v jejichž rukou se neznámo odkud objevily vidle a planoucí pochodně.
„Iie, iie! Watashi wa kore ga hontou ni hanashimasen!!!" (A/N: Překlad: Ne, ne! Já to opravdu neříkám!)
Sadako z rozrušení přešla do svého rodného jazyka. V tom okamžiku se i profesor Snape vymrštil ze své židle a zastoupil zfanatizovaným lynčovatelům cestu.
„Kdo chce něco udělat Sadako, musí si to nejdřív rozdat se mnou!"
Hermiona si olízla rty.
„No, popravdě, to nezní zas tak špatně..."
V tu chvíli se schůzovní místností ozvala hromová rána. Byl to ředitel Brumbál, který praštil kladívkem do stolu tak silně, že se stůl rozpadl na dva kusy.
To však jeho vzteku nestačilo, takže se ještě rozkřičel:
„SAKRA, NIKDO SE TADY NEBUDE VRAŽDIT, ANI...ANI NIC, TADY JDE PŘECE O MOJE PRAŠIVÉ KOULE!"
Generál McGonagallová se po něm ohlédla.
„Takže...to nakonec JE pravda, Albusi?"
„SAMOZŘEJMĚ ŽE NE! Ale," pokračoval už normálním hlasem, „my jsme tady od toho, abychom odhalili toho, kdo si to dovolil říct, a shodou okolností je to i ten nechutný zvrhlík, kterého se snažíme už několik týdnů polapit."
Ředitel Brumbál se obrátil na Sadako.
„Myslíš, že bys po hlase poznala, kdo to řekl, kdybys to slyšela znova?"
Sadako pomalu přikývla.

Ohnivé PéroKde žijí příběhy. Začni objevovat