Za světle zeleným sprchovým závěsem se objevily obrysy nahého ženského těla vskutku barokních tvarů. Do bublání a syčení horké vody zazníval neskutečně falešný zpěv.„Ráááázkvětááály jábloňe i grůůše...."Postava v neviditelném plášti polkla. Kurva to mě rajcuje! Pak se závěs rozhrnul a ze sprchy nic zlého netuše vystoupila zmijozelská odrážečka Milicent Bulstrodeová zabalená do ručníku v barvách své koleje. Měla postavu jako Věstonická Venuše, která strávila hodiny a hodiny v posilovně. Neviditelný vetřelec slintal při pohledu na hru svalů na jejích pažích, jak se otírala ručníkem. Nedbalým pohybem si odhodila mokré vlasy z čela a on cítil, že už se neudrží. Počkal na to, až Milicent přejde ke svým věcem na lavičce, pak vzal její vlastní koště a praštil ji vší silou po hlavě.Milicent ale přes to všechno nebyla úplně omráčená, takže když na ni pak skočil, popadla ho a odhodila dva metry dozadu. Tak tohle bude divoké, pomyslel si a zamumlal jisté kouzlo. Milicent se nejdřív zatvářila trochu zmateně, ale pak se jí rozhořely tváře a zplna hrdla vykřikla:„Tak se mi ukaž, ty samče!!!" Vášnivě při tom zavrčela.Útočník ze sebe nechal spadnout neviditelný plášť, pod kterým byl jen v rouše Adamově......Severus Snape netrpělivě seděl na režisérské stoličce a co chvíli se podíval po hodinkách. Tenhle večer ještě musel opravit celou hromadu písemek a už ho opravdu, ale opravdu nebavilo dívat se na to, jak potom, co všichni ostatní dávno odešli, Cho Changová stále ještě zápasí se svým kostýmem.Její role byla z těch, které hráli havraspárští, jediná s replikou, ale přesto ji nikdo nechtěl hrát. Byla to totiž role stromu a oblékaní a svlékání kostýmu zabralo někdy i celé hodiny. Kromě toho ta replika spočívala v tom, že strom na řečnickou otázku Hloupého čaroděje: „Kdo jsi, strome?" odpoví: „Strom."Jedna z větví Cho Changové se při jejím zoufalém boji za osvobození se právě zachytila v kouzelném větráku, z kterého vycházel umělý vítr, použitý v poslední scéně. Profesor Snape už toho měl akorát dost. Zuřivě vtrhl na jeviště, aby Cho pomohl s jejím kostýmem, ale co se nestalo. Umělý vítr mu nadzdvihl hábit až nad hlavu!To by nebylo zas tak hrozné, ale zaprvé Strom měl vepředu díru pro obličej a zadruhé měl dnes opět na sobě své apartní rudé trenýrky s čínskými znaky a fotkou Mao Ce-Tunga.Když si to uvědomil, byl okamžitě rudý i v obličeji a poté co zastavil kouzelný větrák, namířil hůlkou na Strom a chystal se na něj seslat paměťové kouzlo, ale Cho jej zadržela svým výkřikem:„Soudruhu, ne!"Profesor Snape se opravdu zarazil.„Soudružko?" zeptal se váhavě.„Ve jménu milovaného předsedy Maa, nedělejte to. Nikomu to nevyzradím, jsme na jedné lodi."„To mě nikdy nenapadlo, i když tvůj původ, soudružko..." zamyslel se profesor Snape.„A četl jsi i Předsedova díla, soudruhu?" zajímal se Strom.„Samozřejmě, soudružko. Četl jsem jeho pojednání o Leninovi i sbírku básní Rudá pagoda. Také jeho kouzelnickou příručku Čarujme, soudruzi!"„Ta je má oblíbená! A znáš, soudruhu, také hesla naší milované Strany?"„Ano, nejradši mám: „Když zkřížíme králíka s krávou, dostaneme králíka velkého jako kráva."„Ale to je i můj nejmilejší," zarděla se Cho.„A snažíš se žít socialistickým životem, soudruhu?" zeptala se pak.„Ovšem. Zrovna včera jsem odnesl svou sovu do společného sovince." Nejsem si ovšem jistý, jestli to byl dobrý nápad, protože když jsem tam dnes byl, byla nějaká vypelichaná...pomyslel si.Když zjistili, kolik toho mají společného, rozhodl se sou-pardon profesor Snape pozvat Cho Changovou za několik dní na čaj. Na červený. Také se dohodli, že před ostatními budou vše držet v tajnosti, aby nepoškodili Stranu.Profesor Snape už byl na odchodu, když se za ním ozvalo:„Počkej, soudruhu profesore! Pomoz mi z toho kostýmu."...„Hele to jako zase znásilnili tu blbku Pansy nebo jaks to říkal Deane?" zeptala se Levandule Brownová, když v Nebelvíru probíhala zuřivá debata o dalším útoku.„Ale sama si blbka vždyť jsem přece říkal, že to byla ta, no, Milicent Bulstrodeová."„Ta kulturistka?!" vytřeštila oči Parvati.„Teda dneska už holku před perverzákama neochrání nic – ani svaly, ani kouzla, ani hnusnej vzhled," zamyslela se Levandule.„Ty myslíš, že ti taky něco hrozí?" zeptal se vyjukaně Neville.„To jako myslíš že jsem hnusná nebo co?!" vyjela po něm Levandule.„Hele neurážej moji holku, Neve, nebo ti dám na budku, jako jsem dal před pěti minutama Sadako!" naštval se Dean.„Jo," řekl Seamus, aby taky něco řekl. Neville celý zrudnul a zmateně koktal omluvy, ale za chvíli už si ho nikdo moc nevšímal, protože do společenské místnosti vtrhla Ginny, která vypadala, že o útoku na Milicent ví první poslední.Dozvěděli se, že se to stalo po tréninku zmijozelského famfrpálového týmu. Sexuálně úchylný jedinec, kterého se teď děsil minimálně celý Zmijozel, využil toho, že Milicent vždy zůstávala ve sprchách u šatny mnohem déle než ostatní, a počíhal si tam na ni. Byla z toho tak otřesená, že ji museli odvést na ošetřovnu a dát jí koňskou dávku léku na uklidnění.Profesor Snape byl prý slyšen, že „toho zasraného úchyla zabije, protože mi ten hajzl vyřídil jednu z nejlepších hereček! Milicent tomu divadlu zas tak nedala, je spíš na ten famfrpál, ale jako Víla Kosatka byla excelentní!"„Dlouho to tomu Malfoyovi procházet nebude," řekl zachmuřeně Harry.„Někdo by měl jeho řádění zastavit..." dodal temně.Hermiona se po něm ohlédla s nečitelným výrazem.„A proč jsi si tak jistý, že je to zrovna on?" zeptala se.„A kdo jiný?"„Co třeba – kdokoliv jiný."„Ty ses do něho snad zabouchla nebo co?" vyjel po ní Ron.Hermiona znechuceně zakroutila hlavou a odešla. Jsou věci, které za odpověď rozhodně nestojí.„No tak si to užij!" zakřičel po ní vztekle.„Abys věděla, já jdu do Sovince!" „Cože? Už zase?" podivil se Harry, ale Ron už byl pryč....
27. října
Oběť: Milicent Bulstrodeová
16 let
Lokace: Šatna zmijozelského famfrpálového týmu
Čas: 16.18-18.37
Způsob: Všechny možné
Počet čísel: 5
Tak tohle byl nářez! S P. se to nedá srovnat, M. je pěkně divoká a živočišná. A ty svaly! Prostě jsem se od ní nemohl odtrhnout. Dokonce skončila na ošetřovně...myslel jsem tedy, že vydrží víc. Ale nevadí, až se z toho dostane, tak znovu ucítí žár Ohnivého péra, které za ní přiletí po bílém koberci lásky...opravdu jsem to napsal? Inu, stane se...zatím se chystám..ale ne, už je tady zase, já ho snad zabiju! Nemůžu si ani v klidu vést své záznamy. Tak zase někdy příště, Deníčku.
ČTEŠ
Ohnivé Péro
FanfictionParodie na kompletně celý HP svět. Zdroj: http://vrakobor.kvalitne.cz/op.htm