Ohnivé Péro

CHAPTER 3

Theodor Nott vešel do ložnice, kterou sdílel s Dracem Malfoyem, nepozorován. Stál ve stínu u dveří a pozoroval, jak Draco drží v ruce nějaký předmět, vypadalo to snad jako...tuba? Že by gel na vlasy značky Slizerniére de Paris? Ať to bylo cokoliv, Draco s tím každopádně zamířil k oknu, vyklonil se z něho a chvíli tam něco kutil. Když se zase otočil, to něco z jeho ruky zmizelo.
Hn. Tak na tohle se podíváme, ušklíbl se Theodor a jakoby nic vešel dále do místnosti. Draco na chvíli vypadal šokovaně, ale pak se mu na tváři usídlil jeho obvyklý povýšeně lhostejný výraz. Kývl Theodorovi na pozdrav a sednul si ke svému psacímu stolu. Hned vzápětí ale prudce vstal, jakoby se spálil, a raději si šel lehnout na postel.
Theodor to viděl, ale neřekl nic. Místo toho odněkud vytáhl tabatěrku a vylovil z ní jeden ze svých pověstných doutníčků, které si balil sám. Jejich složení nechtěl nikomu prozradit a tvrdil, že jde o prastarý rodinný recept. Pak se pomalu vyklonil z okna a poočku přitom sledoval svého spolubydlícího.
Ten ztuhl, ale poté, co dvě minuty pozoroval Theodora, jak si poklidně užívá svůj doutníček, se zase uvolnil a vrátil se k rozečtené knize.
Theodor sklepnul popel o okenní římsu a druhou rukou začal nenápadně prohmatávat cihly pod sebou. V první chvíli si myslel, že Draco něco vyhodil z okna, ale na trávníku dole nebylo široko daleko nic. Takže se muselo jednat o tajnou skrýš.
Potlačil vítězoslavný výkřik. Asi čtvrt metru pod parapetem byla uvolněná cihla. Přesně vypočítaným pohybem se mu ji povedlo vytáhnout, aniž by se ozval jediný zvuk. Odhodil doutníček, který doteď svíral v druhé ruce a hmátl do vzniklé dutiny. Pak vytáhl to, co tam Draco předtím ukryl. Byla to opravdu tuba. Tuba s nápisem Rektální mast.
Na Theodorově tváři se objevil výraz chladného pobavení. Teď do sebe konečně všechno zapadalo. Večer bude mít ÚPOZS co vyprávět.
Ale to bylo za dlouho. Teď odpoledne ho ještě čekalo příjemnější setkání...

...

Světlana měla prostě štěstí. Byla v Bradavicích teprve dva měsíce a už s ní chodil definitivně nejatraktivnější synek ze Zmijozelu a potažmo i jeden z nejpřitažlivějších z celé školy.
Theodor Nott byl vysoký, štíhlý, měl delší tmavě hnědé vlasy a velmi zvláštní oči – tmavě modré až temně fialové. Draco Malfoy ho podezíral z toho, že nosí barevné kontaktní čočky, ale nebylo tomu tak.
Světlana naopak byla menšího vzrůstu, měla husté černé vlasy po pás a čokoládově hnědé oči. Navzdory svému vzhledu nepocházela odněkud z jižní Evropy, ale z Ukrajiny. Byla na to náležitě hrdá.
„Je pravda, že se u vás prodává vodka v kelímcích od jogurtu i s tím strhávacím víčkem?" živě se zajímal Theodor.
„Da, koniečno! Chačeš?"
Theodor nerozuměl ani slovo, ale když jeho přítelkyně vytáhla z kapsy dva kelímky, pochopil.
Poté pro změnu Světlana vyjádřila údiv nad tím, že kočáry, kterými na začátku roku přijeli studenti do Bradavic, měly všechny dveře i kola a dokonce ani nikdo nemusel jet na střeše.
Theodorova touha navštívit někdy Ukrajinu trochu pohasla.
Byl krásný podzimní den a Theodor se Světlanou se usadili pod statnou Borovici. Theodor mávl hůlkou a pod stromem se objevila kostkovaná deka a piknikový koš. Plácli sebou na deku a nešťastnou náhodou přitom zahubili chráněnou rostlinu jménem Vraní oko (;-)).
„Što to dělaju?" zeptala se Světlana a zadívala se na palouček vedle nich.
Theodor se ohlédl daným směrem. Na paloučku tam stálo asi deset lidí z různých kolejí a do něčeho kopali.
Byla to Sadako, pochopitelně.
„Vždyť oni ju zabiju!" zděsila se Světlana.
„No, o to přece jde," nechápal Theodor.
„Ale neboj, ona to stejně přežije, jako ten pád z Nebelvírské věže minulý týden."
„Ale ona je z našego koleje! Niet Niebelvír!"
„To jo, ale v Nebelvíru ji taky nikdo nemá rád."
Světlana s hrůzou pozorovala, jak k dosavadnímu hloučku přibíhá Colin Creevy vysmátý jak lečo, v jedné ruce fotoaparát a v druhé sekeru.
„Měli bychom se kousek posunout," navrhl Theodor.
„Što? Pačemu?" nezachápala Světlana.
„No, aby na nás, vždyť víš, nestříkala ta krev..."

...

Cho Changová se málem udusila svým červeným čajem.
„Cože? To myslíš vážně, soudruhu, že jsi se stal jedním z nás jenom proto?" zeptala se nevěřícně.
„No ano, kvůli Sadako, protože je..."
„Z Japonska," doplnila ironicky Cho.
„Co?! Ale vždyť má, ty víš co, soudružko..." Severus Snape si prsty rozpačitě sešikmil oči.
Cho se naštěstí neurazila, jenom si povzdechla.
„A to ti nic nenapovědělo to jméno? To sis opravdu myslel, že se někdo v Číně jmenuje Yamamura Sadako? Nic proti tobě, soudruhu, ale tvé zeměpisné znalosti..."
„Nejsou valné, já vím. V Japonsku komunismus není?"
„Ne, soudruhu. Ti bídní japončíci se nás kromě toho několikrát pokusili i ovládnout..."
Severus teď vypadal dost zdrchaně.
Takže jsem žil v bludu, pomyslel si. Předseda Mao mi Sadako nepřiblíží...
Pak mu však v očích zaplál divoký oheň.
„Ať už jsem začal sympatizovat s komunismem z jakýchkoliv důvodů, svůj politický názor teď nezměním. Sadako se s tím jednou bude muset smířit."
„Správně, soudruhu!" podpořila ho nadšeně Cho a oba slavnostně pozvedli své šálky s čajem.
„Jinak, soudružko," začal pak Severus, „co si vlastně myslíš o roli Víly Kosatky?"

...

„...a tímto slavnostně schvaluji stanovy našeho Útvaru Pro Odhalování Zločinného Sexu, zkráceně ÚPOZS," pronesl zvučným hlasem ředitel Brumbál a pro efekt praštil do stolu kladívkem.
„Ale, generalissimo Brumbále," ozvala se profesorka McGonagallová, „jste si opravdu jistý, že je tohle nutné? Že ještě dojde k dalším útokům? Ten deviant o sobě nedal vědět víc než týden."
„To bych netvrdil," usmál se Theodor Nott.
Ředitel Brumbál si posunul brýle na nose a pronikavě se na Theodora zadíval.
„Víte snad něco, co my ne, pane Notte?"
Hermiona přemýšlivě svraštila obočí.
„Chceš tím říct, že můžou existovat i oběti, o kterých nevíme? Které útok nenahlásily?" zeptala se pomalu.
„Přesně tak!" živě souhlasil Theodor.
„A já dokonce vím, o koho se jedná."
Všichni teď na něm viseli očima.
„Draco Malfoy."
Rozhostilo se šokované ticho. Členové ÚPOZS na něj beze slova zírali. Po několika minutách některé napadlo zavřít ústa.
Brumbál si otřel slinu a zeptal se:
„A jak to víte, Theodore?"
Theodor Útvaru řekl o tom, co ho na to přivedlo – to, že Draco strávil najednou mnohem víc času ve sprše, to, že se choval vůbec nějak divně a křičel ze spaní. A taky, když nemusel, tak si nesedal. A kromě toho, používal konečníkovou mast.
„Dobrá práce, vojíne Notte. Co to říkám, vojíne, za tohle vás povyšuji do hodnosti svobodníka!" vykřikla generál McGonagallová.
Ta její úchylka se začala nějak stupňovat, pomyslel si generalissimo, pardon, ředitel Brumbál. Nahlas řekl:
„Musíme ze svého středu vybrat někoho, kdo si s panem Malfoyem citlivě promluví. Pochybuji, že by nám to vyprávěl všem."
Škoda, pomyslela si Luna Lovegoodová, která v organizaci zastupovala Havraspár. Pak ji ovšem napadlo, že by se mohla nabídnout na ten soukromý pohovor.
„Já to udělám!" vykřikla rychle, aby ji nikdo nepředběhl. To se jí ovšem nepovedlo; ve stejnou chvíli ze sebe vyrazil tatáž slova i Ernie Macmillan z Mrzimoru.
Ředitel Brumbál přejel očima z rozzářeného obličeje Luny na stejně, nebo snad ještě rozzářenější obličej Ernieho. Pak se vrátil k Luně.
„Myslím, že vy pro to budete ta pravá," řekl a snažil se vykládat si zklamání v Ernieho tváři jen tím, že se Ernie snažil o profesní postup.
Pak se řešilo, co měly dosavadní útoky společné. V obou (o útoku na Draca ještě žádné bližší informace nebyly) útočník použil neviditelný plášť a jakési kouzlo, které způsobovalo, že se oběť bez odporu podvolila. I když Pansy i Milicent uvedly, že si neznámý deviant v průběhu aktu neviditelný plášť sundal, nebyly schopny ani přibližně popsat jeho podobu. Místo lidské postavy viděly jen nejasný bílý obrys. To ukazovalo na nějaké speciální paměťové kouzlo... útočník nebyl žádný amatér, v magii se vyznal.
Odhalit ho nebude jednoduché...

...

Neville se zájmem pozoroval Rona, který na zeď chlapecké ložnice lepil obrovský plakát, který představoval výra velkého v nadživotní velikosti. Byl to samozřejmě magický plakát, takže výr na něm houkal a třepotal křídly.
„Kdybys tam tak radši nalepil nějakou hezkou holku..." zasnil se Neville a mimoděk se ohlédl po Levanduli, které se nějakým podloudným způsobem povedlo dostat se do chlapecké ložnice a teď seděla Deanovi na klíně a hihňala se jeho rádoby vtipným vtipům, které mimochodem Neville nechápal.
„Hele Neve, neočumuj moji holku!" vyjel po něm Dean a Neville zrudnul a rychle se podíval jinam.
„Hů!" zahoukala sova. Ron mlčel a zálibně pohlížel na vítěze soutěže „MISTR VÝR 1996".
Ve stejné době si čirou náhodou lepila na zeď plakát i Světlana. Ačkoliv nikdy nijak zvlášť nemilovala Hvězdné války, tento plakát z její rodné Ukrajiny ji naprosto uchvátil svým geniálním grafickým zpracováním a moderním designem.

9. listopadu

Oběť: Draco Malfoy, 16 let
Lokace: Záchody ve třetím patře
Čas: 10:20-10:40 (velká přestávka)
Způsob: Zezadu
Počet čísel: 2

Tak jsem zkusil něco nového – změna je život. Bylo to exotické a rozhodně ne špatné. Taky jsem se bál, že mě někdo přistihne, bylo to přece jen mezi hodinami a na veřejném místě, ale to jen vystupňovalo mé vzrušení. Chtěl jsem stihnout ještě třetí číslo, ale bohužel začalo zvonit. Pro D. to bylo dobře, i přes l. akt. se nebavil tak dobře jako já. Každopádně jsem si tímto ověřil, že mám před sebou mnohem širší pole působnosti, než jsem si původně myslel.