Ráj plný slunečnic | Stein27

5. část - ,,Nemyslel jsem to tak."

Přitiskl si mě blíž k sobě...

Přerušila nás Zuzka s Calinem, kteří vešly do koupelny. Odtrhneme se od sebe. Oba mají odlišné pohledy. Dalo by se říct, že Zuzka vypadá dost šokovaně. A Calin se jen směje, ale snaží se to zakrýt nenápadně rukou. Chvíli na sebe všichni jen koukáme a čekáme, co bude dál.
,,No nic tak se půjdeme převléct, ne?" Prolomil hromové ticho Petr.
Kývnu a my zmizíme z koupelny na chodbu. Tam se na sebe podíváme a oba se začneme smát. Upřímně bylo to dosti trapná situace. A hlavně, když ho Zuzka tak moc "miluje."
,,Půjčím ti něco na spaní." Řekne po dlouhém smíchu.
,,Jo jasně." Usměju se.
,,Za chvilku jsem tu. Jdu něco vyhrabat z tašky."
Odejde a já stojím na chodbě. Rozhodnu se, že půjdu přehodit bundu zpět na židli, aby alespoň malinko proschla. Když ji sundám přejede mi po celém těle husina. Jelikož moje oblečení je celé promočené, tím pádem ledové. Na židli uvidím holčičí černé kraťase. Vezmu je a otočím se na kluky.
,,Koho to je?"
,,Jedné holky, co tu byla jen na noc. Asi je tu zapomněla. Klidně si je nech." Řekne Indigo. Je mi jasné, že noc trávila s ním. Nikdo jiný mě nenapadá.
,,A nebude to tvojí holce vadit?" Zeptám se provokativně.
On se jen usměje. ,,To není mojí holky. Byla tu s Petrem." Řekne na oplátku. Au?

Petr se objeví už převlečený a v rukou svírá černé tričko.
,,Doufám, že to..." Zasekne se jelikož uvidí, jak držím sportovní kraťasy v rukou. Jeho výraz je dost směšný, jako by nevěděl, co má říct.
Usměju se. ,,Doufám, že nebude vadit, že si je půjčím." Prohlásím a vezmu mu tričko, které svírá v rukou. ,,Jdu se převléct." Zamumlám a jdu do jiné místnosti. V níž se nachází jedna manželská postel a jedna jednolůžková. Zavřu dveře a sepnu si vlasy do volného drdolu. Svléknu si košili, kterou nechám uschnout na topení. Na posteli si všimnu Peťového trička vezmu ho s tím, že ho dám ke své košili. Místo toho si k němu přivoním, abych si zapamatovala jeho vůni. Od téhle chvíle to tričko patří mezi mé oblíbené. Dám ho na topení sušit stejně, jako mé ostatní oblečení. Když si natáhnu tričko od Péti a podívám se do zrcadla. Zasměju se. Je mi hodně volné. Možná až přehnaně moc. A taky se nedivím Péťa je o proti mě hrozně vysoký, asi o hlavu. Řekla bych klidně i více. Ne jen, že to vypadám jako bych neměla na sobě žádné kraťasy, ale taky jako strašák. No nic, co se dá dělat. Rozpustím si vlasy a jdu za ostatními. Jakmile vejdu do místnosti všechny pohledy skončí na mě. Proboha proč? Cítím, jak rudnu. Dokonce i Indigo vypadal dost zaraženě. Podívám se na Petra, který mě skenuje očima. Přísahám, že jsem v jeho očích viděla plameny. Jdu si sednout vedle něj. Opět skončím na jeho klíně.
,,Kde máš kraťasy." Zašeptá, když mi sune ruku pod tričko.
,,Hele dej se do klidu." Upozorním ho. Všimnu si, jak Indigo dá oči v sloup a napije se. Nevím proč, ale upoutá mojí pozornost, když se zvedne a jde pryč. Sleduju ho celou dobu. Petr určitě za tu dobu, když jsem byla pryč něco popil. Zvednu se z jeho klína a jdu za Indigem. To se opět mu nelíbilo, když mě přitáhl zpět. Otočila jsem se na něj. ,,Za chvíli jsem tu, ano?" Ujistím ho a dám mu pusu. Celou dobu, co odcházím cítím jeho pohled na sobě. Vejdu do kuchyně a uvidím Indiga, který hrabe v lednici.
,,Em ahoj." Řeknu potichu a sednu si na linku.
,,Čau." Odsekne otráveně.
,,Jak se vede?" Zeptám se. Vůbec netuším, jak mám udržet konverzaci. A co je na tom nejhorší? Nechápu proč chci vůbec nějakou konverzaci udržovat.
,,Hele, co chceš?" Řekne, když zavírá lednici. V rukou drží celkem deset piv. Obdivuju ho, že jich tolik udrží.
,,Proč jsi na mě tak hrubý?"
,,Bože to nemůžeš říct normálně? Něco, jako proč se ke mě chováš jako totální kretén? Hrozný s tebou fakt." Poznamená a položí všechny piva vedle mě. Dám oči v sloup. Dobře uznávám neměla jsem sem chodit. Chtěla jsem mu dát šanci, ale asi je to marné. Sesednu z linky a vydám se zpět za ostatními.
,,Počkej." Chytí mě za předloktí a přitáhne k sobě. ,,Nemyslel jsem to tak."
,,Vážně?" Věnuju mu otrávený pohled.
,,Jo...Jen neumím bejt milej, promiň." Omluví se.
,,Na to nemám náladu." Vyvleču se z jeho stisku a jsem na odchodu.
,,Sakra stůj." Zavolá.