3.

2.2K 118 0
                                    

Čapla jsem stále vykuleného Jacoba za rameno a táhla ho ke kanceláři.

,,Prostě pojď do kanceláře, máme tam jednání! Co na tom nechápeš?" zasyčela jsem.

,,Promiň, tomuhle už rozumim. Ale před tím to znělo spíš jako - Dělej ty pako, v kanceláři je Higgins!" napodobil můj hlas a vytrhl se z mého sevření.

,,Fajn!" uznala jsem. ,,Ale to je jenom tim, jak spěchám," dodala jsem. Jake se uchechtl, ale nekomentoval to.

Vtrhli jsme do kanceláře, kde byl pan Higgins a prohlížel si ocenění a diplomy, které byly uděleny této základně.

,,Dobrý den," pozdravili jsme s Jacobem jednohlasně. Higgins se usmál.

,,Dobrý den. Tak jdeme na to," řekl a já zatím přešla ke svému stolu, Jake si sedl vedle chlapa.

,,Takže... Tady je smlouva pro vás oba," podal nám papíry. ,,Jste Jacob Damonds, že ano?" ujišťoval se. Jake zmateně přikývl.

Začetla jsem se do smlouvy.

,,Takže... Budete bydlet ve vile s kluky. Vaše jednotka bude bydlet asi pět minut odsud s plnou výbavou, takže vám je asi trochu rozmazlíme. O jídlo budou mít postaráno, každý den k nim bude jezdit uklízeč a ten zároveň bude dohlížet na to, aby měli stále co k jídlu. Vy dva dostanete jednu společnou kreditku, která bude mít v sobě peníze na potřebné věci - jídlo, osobní věci a tak dál. V náplni vaší práce bude, že s nimi budete v jednom kuse vy sami. Jednotku povolávejte jen na mise. Budete s nimi chodit na akce, vlastně... Budete se o ně prostě starat. Zajistit, aby měli jídlo a tak dál. Ale zároveň budete muset hledat toho člověka, který po nich střílel. Není vyloučeno, že jich je více. Bude to těžké, já vím, ale když se podíváte sem," zaťukal prstem na kolonku s výplatou a bonusy. ,,stojí to za to, no ne?" řekl tázavě.

Nakonec jsme probírali smlouvu ještě další hodinu.

,,A kde vlastně celou dobu budete?" zeptala jsem se.

,,Plně vám jako armádě důvěřujeme. Takže já budu s rodinou a ostatní budou mít volno," vysvětlil.

Jacob konečně všechno pochopil a zdál se být nadšený. Alespoň někdo...

Dokonce jsme si s Paulem začali tykat. A on pak odcházel s vítězným úsměvem a se slovy: ,,Máte tři dny na zařízení a zabalení si věcí. Pak vás odvezeme i s vaší jednotkou."

No a já? Já musela tedy začít zařizovat...

------
Jake je na obrázku :) V příští kapitole se už potkají s kluky :) A omlouvám se za opravdu hodně krátký díl... :(

Army Guard || 1DKde žijí příběhy. Začni objevovat