«Kapitola 17»

48 14 4
                                    

Martha přihmouřila oči. Byla si jistá, že viděla Marcellin kožich. Ale bylo to vůbec možné? A ještě k tomu na svobodě?
   Za myšlenek jí náhle vyrušil křik za jejími zády. ,,Teď si to odskaskáčeš, ty skrčku malej!"
   Martha se rychle otočila. Ten tmavý kocour, kterého nedávno odhodila pryč kouzlem, se postavil a mířil k ní. No to mi ještě scházelo! pomyslela si naštvaně.
   Prikrčila se a schovala se mezi bojující kočky. Pak se mezi nima proplazila. Nad hlavou jí proletěl jeden z temných, který bolestně křičel.
   Podívala se nahoru, ale dál už si ho nevšímala a plazila se dál. Neviděla dopředu a ní dozadu, těla bojujících koček všude kolem ní jí v tom bránila. Snažila se nevnímat řevy a bojovné pokřiky.
   Proběhla pod posledníma kočkama a ocitla se opět na svobodě. Doopravdy tam byla....Marcella.
   Plazila se poblíž jednoho z útesů. Martha se rychle rozeběhla za ní, co jí nohy stačili.
   Marcella se na ní rychle otočila. Byly na útesu a pod nimi šuměly vlny moře, které narážely do úteskalí. Vál tam silný a chladný vítr, který Marcelle čechral její černou srst.
   ,,Martho!" zavolala na ní radostně. ,,Já už ani nečekala, že tě někdy uvidím!"
   Martha se k ní rozeběhla. ,,To já taky ne! Já jsem tak ráda, že tě zas vidím!"
   ,,To já taky," ozval se najednou za Marthou vrčivý hlas. Rychle se otočila a hlas jí rázem uvízl v hrudi.
   Stálá tam velká postava černé kočky, která si je měřila rozezleným pohledem. Zvedla tlapku a vytasila drápy.
   Přišla k Marcelle, které se chvěli tlapky strachem. Chytla jí za krk a zmačkla ho. ,,Teď už to s tebou skončím na vždy!" zasmála se přes srst v jejím hrdle.
   Martha se užuž rozebíhala, že po ní skočí, ale někdo jí rázem předběhl. Nevěřila svým očím.
   Azrael se vyřítil ze zadu a skočil po černé kočce, která ve svých mohutných čelistech svýrala Marcellu. ,,To nikdy nedopustím!" zařval.
   Černá kočka odletěla nečekaným nárazem a pustila Marcellu, která dopadla na zem vedle Marthy.
   Černé tělo kočky dopadlo z útesu. Martha zakvíjela. Azrael letěl vzduchem a jeho oči se naposledy podívaly na Marcellu. Pak zmizel za hranami útesu.
   ,,Azraeli! Né!" Martha rychle doběhla na kraj útesu. Azrealovo tělo zmizelo pod rozbouřenou hladinou. ,,Ne...." zašeptala Martha.
   ,,Ale ano." Bleskurychle se otočila. Byla tam opět ta černá kočka. Škrábála se nahoru na hraně útesu až se nakonec postavila a její zelené oči zářily zlomyslností.
   Najednou se ozval další smích, ale té kočce nepatřil. Martha se znova otočila. Mířil k ním ten tmavý kocour, kterého nedávno odhodila.
   Byly v pasti....

______________________________________

423 slov😭. Já nemám slov....

«MARTHA» Svět magických koček ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat