«MARTHA» 2 Mrtví povstávají ✓

«Kapitola 1»

,,Vstávej!" zavolal někdo a Martha rychle otevřela oči. Rychle vstala s postele a nad ní se tyčila Marcella.
   ,,No dobře," řekla a otřepala se. Pak se podívala na budíček. Bylo teprve sedm hodin. Nebo ne teprve, už. Dneska jim začínal opět školní rok. Museli se ještě do devíti hodin stihnout lodí dopravit do Forest la Magic.
   ,,Ale no tak, Marcello," pokárala jí Moon, která právě vylezla z vedlejší místnosti. Křídla si složila podél těla. ,,A pojďte už na snídani."
   ,,Jojo!" vyhrkla Marcella a rychle se rozběhla dolů po vratkých schodech. Martha si povzdychla a usmála se.
   Dneska přespávala u Marcelly doma. V jejich boudě, která by se dalo říct, že je polorozpadlá.
   Postavila se a otřepala. Pak zamířila dolů po schodech. Špatně přešlápla a sjela po zádech až dolů.
   Marcella se rozesmála a Martha s rychle postavila a otřepala, když uslyšela hlas Moon.
   Modrobílá kočka vylezla s kuchyně s talířem sušenek a kakaem. Pak talíř položila na stůl. ,,Tak pojďte," pobídla je.
   Martha si sedla na velmi vratkou židli a napila se kakaa. Brzy ale už bude zase ve Forest la Magic.
   ,,Táta se má vrátit až večer," prohodila Marcella a pustila se do sušenky.
   ,,Máte zabalené věci?" ozvala se s kuchyně Moon a otočila se na ně.
   Marcella obrátila oči v sloup. ,,Jo," řekla otráveně a zvedla se ze židle. ,,Už bychom měli vyrazit." připomněla Marcella a podívala se do kuchyně na hodiny, kde zrovna Moon umývala nádobí.
   ,,Já si dojdu pro-" začala Martha, ale Marcella jí přerušila.
   ,,Já ti pro něj skočím," řekla rychle a vesele, jako by jí četla myšlenky a vystartovala po schodech nahoru.
   Po chvíli se vrátila z dvěmi malými brašnami v tlamě. ,,Na," zamumlala a tu menší dala Marthě před nohy.
   Na její brašně byl znak orla. Martha si povzdechla. Tahle brašna patřila jejímu otci.
   Zavázala si kolem těla postroj s brašnou. ,,Můžeme vyrazit." řekla a pokusila si postroj přitáhnout těsněji k tělu.
   ,,Ukaž," řekla z kuchyně Moon, odložila talíř a přiběhla k ní. Pak jí řemen přitáhla tak, až se Martha nemohla skoro nadechnou.
   ,,Dobrý, děkuji," zamumlala.
   Moon mezitím došla k Marcelle a dotkla se jí nosu nosem. ,,Tak ahoj, měj se tam hezky," řekla jí a olízla jí hlavičku.
   Marcella s otočila k odchodu. ,,Ahoj!" zavolala za ní a otevřela dveře.
   Pak jimi proběhla. Martha se rozběhla za ní. Naštěstí se v čas zastavila, protože se dveře zavřeli přímo jí před nosem.
   Povzdechla si a znova je otevřela. Pak se ještě jednou otočila n a Moon. ,,Nashledanou, paní Mistakeová." rozloučila se s ní a Moon kývla hlavou na pozdrav. Pak proběhla dvěřmi.
   Ještě než se dveře zabouchly, zavolala za nima ještě Moon. ,,Za rok se zase uvidíme!"
   Marcella měla náskok, a tak Martha přidala do kroku, aby jí dohnala. Její srst vála v slabém podzimním větru. Běželi po otevřené stráni.
   Martha se ještě naposled otočila na ten vzdálený malý polorozpadlý dům.
   Běželi už kus cesty, když se před nimi objevila malá dřevěná chatrč s upravenou malou zahrádkou s tulipány oplocenou plotem.
   Marcella náhle zrychlila. Martha jí dohnala. ,,Proč tak utíkáš?" zeptala se jí a Marcella se trochu vystrašeně otočila dozadu na tu chaloupku.
   ,,Ále, jen tam bydlí taková stará divná kočka, nic víc," pokrčila rameny Marcella.
   Najendou se ozvalo zaskřípání dveří. ,,Rychle pryč!" zakřičela a rozběhla se rychle pryč s Marthou v patách.
   Za malou chvíli byly u jezera, kde na ně čekali převozníci. Jeden z nich se na ně usmál, zatím co uvazoval loď.
   ,,Jsme tu první!" zaradovala se Marcella. ,,Normálně tu bývá velký nával. Hlavně nováčků."
   Martha přikývla a podívala se na převozníka.
   ,,Račte vstoupit, mladé dámy," řekl převozník.
   Martha si s Marcellou vyměnila pohled. Ta potom pokrčila rameny a nasedla do lodi. Počkali na převozníka, který potom mocným záběrem pádel loď vyhoupl na hladinu.
   Martha se podívala kolem sebe. Brzy už budou zase v Forest la Magic.

______________________________________

638 slov😃.