«MARTHA» 2 Mrtví povstávají ✓

«Kapitola 12»

Francis rychle doběhl k hlíně a strčil do ní tlapou. Otočil se zadýchaně na Marthu a Marcellu. ,,Někdo nás tu zasypal!" vyhrkl a Marcella se rychle rozběhla k zasypanému východu. ,,Rychle, hrabejte!"
   Martha za nimi rychle přiběhla a začala hrabat tlapama v hlíně, až stříkala všude kolem. Kdo to jen mohl být? Viděl je snad někdo? Tady ty myšlenky se jí neustále honily hlavou. Zatřepala jí a snažila se utišit své divoce bušící srdce.
   Ten, který je tady zasypal mohl být stále ještě tu.... třeba právě za nimi. Marthě přejel mráz po zádech. Cítila se jako by jí chytnul ledový spár a rychle se otočila zase zpět.
   ,,Hotovo!" zakřičel vítězoslavně Francis a Marthu zase do tváře oslnilo sluneční světlo. Zamžourala a vrhla se do rozpadající se zdi z hlíny. Konečně byla zase venku.
   Francis a Marcella před ní zamávali křídly a vznesli se vysoko do nebes. Martha je roztáhla a dohnala je. Vítr jí příjemně čechral srst. Pak si ale náhle vzpomněla na ten výkřik.
   ,,Slyšeli jste taky ten výkřik?" zeptala se rychle Marcella a ostatní přikývli. Pak dodala. ,,A kdo by taky ne."
   ,,Měli bychom tam jít." zašeptal náhle Francis a Martha přikývla. Rozhodla se, že poletí vzadu a bude je jistit. Podívala se ještě naposledy dozadu.
   Nehýblo se tam náhodou něco? Pomyslela si a stále nespouštěla oči s jámy. Možná to byl jen výplod její fantazie....ale nebo také ne....mohl to být na ten, kdo se je tam pokusil udržet....nebo ještě hůř, zabít.
   Najednou to uviděli. Obloha se náhle zatáhla a před nimi byla vidět úplně tmavá obloha. ,,Asi bude pršet." prohodil Francis, ale Martha se ani trochu nesmála.
   Pod oblohou se ozývali křky koček. Koček s Forest la Magic a na obloze se objevil něčí obraz.
   Byla tam hlava kočky se zelenýma očima, byla tak tmavá, jako ten nejčernější mrak.
   Martha polkla.
   Byla to Cassandra.

______________________________________

310 slov😌. Omlouvám se za tak krátkou kapitolku, snad nevadí.