«MARTHA» 2 Mrtví povstávají ✓

«Kapitola 8»

Martha se celá zmátořená vracela z hodiny boje. Nohy jí bolely, stejně jako křídla, ocas....no prostě všechno. Melissa jím dala pořádně zabrat. Bylo to sice super, ale Martha z toho byla už celá unavená.
   Náhle na svém kožíšku ucítila pach mokra. Nějaká kapka jí na něj dopadla a ona se otřásla. O chvilku se pořádně rozpršelo.
   ,,To je divné, když ještě před chvílí bylo hezky a teď je tu takový pořádný slejvák." uslyšela povzdech Diamond a pak Priscillino souhlasné vydechnutí.
   Marthě se najednou zamotala hlava. Postavila se tedy a snažila se znova najít rozmvnováhu. Pak se doloudala do svého doupěte a únavou padla na zem. Nehledě na to, jak byla mokrá či suchá.

Černý kocour běžel lesem. Všude pršelo a byla tma. Martha se mezitím schovávala mezi stromy. To je divné...., pomyslela si, ale stále ho sledovala.
   Náhle se začalo ozývat bubnování. Bylo čím dále více hlasité, až si Martha musela zacpávat uši. Celé to bylo nějaké divné.
   Když to konečně ustalo, ten černý kocour doběhl ke skalám. Něco hledal. To bylo jasné. Kroužil okolo skal s hlavou neustále u země.
   Z kamenů byl udělán zvláštní stolek. Martha přihmouřila oči, ale najendou nebem projel blesk. Přes tu osvětlenou krajinu nebylo nic vidět.
   O pár přelomů sekund se však vše vrátilo do pořádku. Opět padla tma, ale než si Marhtiny oči zvykli na setmění, kocour už držel nějakou knihu. Bylo to je určitě to, co hledal.
   Kvůli tomu blesku však Martha musela přehlédnout ten nejdůležitější okamžik. Kde tu knihu sebral?
   Najednou ale nebe pokryl stín a Martha vyděšeně polkla. Co to mělo znamenat? Na zem se z nebe slétla vysoká černá postava. Cassandra. A zase v minulosti. Vše přestávalo dávat smysl. Nebo ani nikdy nedávalo.
   Její zelené oči se rozzářily vztekem. Ten kocour se ale nevzdával. Držel tu knihu pevně. Cassandra na něho chtěla zaútočit.
   On utrhl jednu ze stránek té knihy a odletěl pryč. Zbytek zahodil. Podíval se do Marthina obličeje. Jí se najednou vybavily všechny ty fotografie a vzpomínky....
Už si myslela, že je po všem, ale najednou všechno zmizelo a objevila se kolébka s malou černou kočičkou. S Marcellou. Na nebi se zjevila velká hlava Darka a dole se krčila Moon. Martha náhle dostala ohromné křeče.
   Vše skončilo Cassandřiným smíchem....

Martha se s trhnutím probudila. Další takový divný sen. Děje se s ní něco? Je to normální? Proč se to děje?
   Snažila se z hlavy vypudit to poslední; smích Cassandry, který se jí neustále ozýval v hlavě. Nevěděla, co udělat, aby jí tam nezněl.
   Byl to ještě divnější sen, než ten minulý. Vůbec nedával smysl a Martha už pomalu zapomínala na to, koho jí ten kocour vlastně připomínal. Proč ale teď neustále vidí do minulosti? Proč se to stalo? A stalo se to vůbec někdy? Nebo to byl pouze výplod její fantazie?
   Při všem tom přemýšlení zjistla, že má naprosto mokrý kožíšek. Ležela na promočeném doupěti a venku pořád slabě lilo. Naštěstí už né tak moc. Vstala a otřepala se. Byla hluboká noc a všichni spali. Pořád ale slyšela divné zvuky....

______________________________________

504 slov😋.