thirty nine

489 28 3
                                    

"Jacku klid," řekla jsem a stáhla jsem ho k sobě na postel.

"Vždyť je to normální psychopat," naznal a koukl na mě.

"Pojď, radši mu vzkážeme něco pěkného," odpověděla jsem a udělala jsem fotku nás dvou.

Napsala jsem k tomu jednoduchou větu.

Ztrácet takhle čas je ten nejlepší způsob.

"Hele, vždyť on je přece lepší, a ty to víš," zasmál se Jack po chvilce.

"Už dobrý?" zeptala jsem se.

"Jo, celkem jo," odpověděl a přitáhl si mě k sobě blíž.

"Nikdy bych tě nevyměnila za nějakou namyšlenou platinu z Finska," špitla jsem a objala jsem ho.

"To doufám," řekl s úsměvem.

"Nevěříš mi?" zeptala jsem se.

"To ne, že bych ti nevěřil, jen, nikdy nevíš co se stane," odpověděl.

"Já ti to řeknu, pan Kápo se za měsíc přestěhuje s celým svým egem do New Yorku," pousmála jsem se.

"A my se přestěhujeme do Jersey, zlatí," řekl.

"Ano, přesně tak," naznala jsem a natáhla jsem se pro dlouhou pusu.

"Jdeme spát, zítra nás čeká dlouhý den," začal.

"Já jdu k sobě, musím si dát ještě sprchu, jdeš taky?" pousmála jsem se a posadila jsem se.

"Do sprchy?" zeptal se.

"Ne, do mé velké manželské postele," řekla jsem.

"Jo, to je dobrý nápad," naznal a následoval mě do pokoje.

"Kápo už se neozval, asi mu došla slova," zamumala jsem po chvíli, co jsem hledala oblečení na spaní.

"To je dobře, jinak bych mu nejspíš jednu asi vážně vrazil," řekl Jack.

"Hele, ticho, hlavně nikam nechoď, kdyby něco, počkej na mě," usmála jsem se a nechala jsem ho samotného v pokoji.

Jakmile jsem se vrátila ze sprchy, Jack spokojeně odchrupoval.

Taky už bylo spoustu hodin.

Zakryla jsem ho peřinou a opatrně jsem ho políbila na tvář.

Zachumlala jsem se k němu a brzy jsem usnula také.

Probudilo mě jemné šimrání na ruce, když jsem rozlepila oči, viděla jsem zase ten jeho dokonalý úsměv.

"Dobrý ráno," špitla jsem.

"Dobrý, nejvyšší čas jít na snídani," usmál se ještě víc.

"To je tolik hodin?" zeptala jsem se.

"Ne, je půl osmé, ale v devět máme už led," zamumlal.

"Tak já na sebe něco hodím a můžeme jít, pak se upravím," řekla jsem a šla jsem si ke skříni pro leginy a mikinu.

Vlasy jsem si dala do neposedného drdolu a vyrazili jsme do jídelny.

like a brother / hughes brothersKde žijí příběhy. Začni objevovat