Tajné pouto

Part 12

Z pohledu Taehyunga: Chvíli mi trvalo než mi došlo co se mnou zamýšlí. Táhl mě z jednoho obchodu do druhého. ,,Už sis vybral kam půjdeme?" Zastavil jsem se a koukl na něj. ,,Jo sem půjdeme," ukázal na velký obchod s oblečením a když jsme vešli měl jsem pocit, že se tam dokáže ztratit každý. Procházeli jsme uličkami s oblečením a měl jsem co dělat, abych J-Hopa neztratil z očí. ,,Na tady máš běž si to zkusit," podal mi hromadu triček. A táhl mě k šatnám. Vlezl jsem do úplně zadní a dokonce jsem se divil, že tam skoro nikdo není. Sundal jsem si triko a chtěl si obléct jedno z těch co mi J-Hope vybral, když jsem na svých zádech ucítil polibky a na mém hrudníku jsem ucítil jemné dotyky, které sjížděli až k lemu kalhot. ,,Já ti říkal, že to nějak vynahradím." Zašeptal mi do ucha a jemně ho stiskl v zubech. Neudržel jsem se a potichu zavzdychal. Musel jsem si přiložit ruku k ústům, abychom nebyli slyšet. Ale -J-Hopovi to bylo jedno a zajel mi rovnou i pod boxerky. Kousl jsem se do ruky jak jsme měl pocit že zakřičím jeho jméno. Ještě že jsem byl o něj opřený jinak bych se asi složil na zem. Líbal mě dál na záda, krk a dál si hrál s mou chloubou v boxerkách. Když už si nechtěl dál jenom hrát otočil mě a přitiskl na dveře kabinky. Oddělal mi ruku z úst a okamžitě se přitiskl svými rty na ty mé. Líbal mě a nenechal mě se ani pořádně nadechnout. Po chvíli se odtáhl a sundal mi kalhoty i s boxerkami a následovali i ty jeho. Znovu si mě otočil a vsunul ho do mě bez jakéhokoliv upozornění. Vykřikl jsem a doufal, že nás nikdo neslyšel. V mém uchu byly slyšet J-Hopovi vzdechy, které neovládal stejně jako já. Přirážel čím dál rychleji a prudčeji. Po chvíli se na mě sesunul a já v sobě ucítil to úžasné teplo, kterým mě naplňoval. Vystoupil ze mě a otočil si mě aby mě něžně políbil a objal. Pomohl mi se obléct a i já jemu jsem pomohl. Museli jsme uklidit kabinku, protože jsme tam udělali menší nepořádek. Vyšli jsme a šli vrátit trika, vybral jsem si jenom jedno a to mi i J-Hope zaplatil. ,,Takhle narušená dopoledne bych bral každý den," zašeptal mi s úsměvem do ucha, když jsme přicházeli zaplatit. Zčervenal jsem a radši jsem nic neříkal. Zaplatili jsme a šli najít kluky. Ani jsme je nemuseli dlouho hledat, protože Sugu jsme našli v nějakém krámku s hodinkami a ty zbylé dva jsme našli v kavárně. ,,Tak co koupili jste něco?" Zeptal se zvědavě Jimin a koukl na nás dva. Já měl pořád ještě trochu rudé tváře, ale když jsem si všiml rudého obličeje, který se odvrátil když se na něj Jimin podíval, nemusel jsem přemýšlet dlouho. ,,Jo něco jsme koupili a co ty Jungkooku? Taky jste si s Jiminem něco koupili." zeptal jsem se s úsměvem a přisedl si k němu.