Poslední: Síla Srdce~

Moje noční můra

Nevím, jak dlouho jsem byla v jeho objetí, ale bylo mi to jedno. Člověk o kterém jsem si myslela, že už dávno nežije, je tu.

,,Elis...já...já myslel, že jsi mrtvá. Jak jsi přežila?" Trochu jsem se dotáhla od Tonyho a zahleděla se do jeho šedých očí. ,,Díky otci a Andreowi. Bývalé alfy naší smečky." Otočila jsem se na Petera a naznačila, že on je teď alfou. ,,Těší mě alfo. Já jsem Tony. Bývalý Beta alfy George z Bílé smečky." Peter mu podal ruku a já sledovala člověka, který byl pro mě vším, když jsem byla malá.

Tony ani neváhal a hned se  rozhodl přidat k naší smečce, aby mě mohl chránit a zůstat se mnou do konce jeho života  a k tomu měl pro nás několik informací. A to hodně důležitých.

,,Podle mého kamaráda z Horské smečky, který chtěl už dávno odejít, ale nemohl...zjistil, že Dante tě chce zabít a napít se tvé krve. Podle všeho by pak měl možnost získat tvé schopnosti, jako vyvolený a stát se neporazitelným." Chvilku se odmlčel, abychom dokázali vstřebat všechny informace. ,,Ale je tu...možnost...jak tě ochránit. Vyvolený měsíc. Rituál, kdy jakýkoliv vyvolený musí projít bolestivou proměnou a nechat vstřebat svoji sílu vlka. Tím pak získá tak silnou moc, že i Danteho dokáže porazit." Všechno bylo přes rituály a jak se zdá, tak se v rituálech nepřestalo pokračovat.

,,A to znamená, že v ten...úplněk, když se proměním na vlka, tak bych se mohla stát silnější než je samotný Dante. Ale jaký je v tom háček?" ,,Elis. V tom přeci nemusíš vždy hledat nějaké překážky." Peter nikdy nevěřil, že vše mělo háček nebo překážku, ale v Tonyho očích to viddím. Je z něj cítit obava mi tu informaci říci. ,,Tony..." přešla jsem k němu a chytla ho za obě ruce. Zahleděla jsem se mu do těch šedých očí plných starostí a ukázala mu, že se nebojím, i když bych se nejspíše měla bát. ,,Co. To. Obnáší?" Chtěl by uhnout. Odejít z místnosti a dělat, že nic neřekl. Já to ale tak nenechám. Vždy jsem dostala informace, které tajil i ten nejlepší tajnůstkář. 

,,Pokud začne rituál...nesmí se nikým přerušit. Ale to není to nejhorší." Bojoval se svým vnitřním já. Cítila jsem to z něho. Ale musím vědět oč tu jde. ,,Pokud se přeměníš v toho svého...vlka...no...až do rána budeš pro své okolí nebezpečná. Budeš chtít vraždit. I svoji vlastní smečku. A proto musíš být přikovaná k zemi kovovými řetězy v horách. V horách našeho bývalého domu." Měla jsem mlčet. Neměla jsem chtít po něm tu informaci. Neměla. Pomalu jsem odcházela z místnosti, ignorujíc všechny kolem. Ale před odchodem jsem se ještě otočila. Ještě jednu věc musím vědět. ,,Tony...kdy...kdy je ten úplněk?" Svět není dokonalý. To už vím já sama.

,,Zítra." Můj život je opravdu skvělý. Vždycky byl a vždycky bude.

Ahojky. Dneska kratší kapitola. Já vím. Měla jsem se více rozepsat, ale teď nemám vůbec na nic čas. Mám toho hodně. Příští kapitola však bude mnohem delší a lepší.

Jinak se omlouvám pokud napíšu kapitolu později než v ten daný den. Nebojte se mi napsat do SZ a já vám vyhovím.

Vaše Starry