„Chceš mě?" „Nechci tě" |Slunečná fanfikce|

11.část [2/2] - ČTVRTEK - ALE UBLÍŽIL JSI MI

Z pohledu Janka:
Blížila se sedmá hodina, čas mého setkání s Klárou. Snad ty dvě krávy nechystaj něco horšího. Za chvíli se ozvalo klepání. „Dále", řekl jsem a ve dveřích se objevila Klára. V pozadí jsem viděl proběhnout Denisu. Začínalo mi to připadat podezřelé. Ale to už mě Klára začala líbat a všichni víme, co se dělo dál.

Z pohledu Týny:
Seděla jsem na houpačce před penzionem a koukala na video na mobilu, když v tu se přede mnou objevila Denisa.
Denisa: „Mám pro tebe něco o Jankovi, co by tě mohlo zajímat"
Vyndala jsem si sluchátka z uší.
„Prosím, tak spusť"
Denisa: „Janek tě podvádí"
„To sis vymyslela"
Denisa: „Je to děvkař, spí s každou druhou, i se mnou spal"
„To bylo ale určitě před tím, než jsme se dali dohromady"
Denisa: „Možná"
„Jak možná? O co tady sakra jde?"
Denisa: „Copak asi dělá náš hodnej a svatej Janek teď?", řekla ironicky, zasmála se a odkráčela pryč.
Nechtěla jsem být podezřívavá, ale přece jen mi to nedalo. Šla jsem do penzionu a vešla na balkon, odkud bylo vidět skoro do každého okna. Nenápadně jsem se podívala do Jankova pokoje. Byl tam on. A Klára. V posteli. Vběhla jsem na chodbu a rozrazila dveře do jeho pokoje.

Z pohledu Janka:
Zrovna v nejlepším se rozlétly dveře a v nich stála Týna. Kurva, kurva, kurva.
Týna: „Tak přece je to pravda", řekla zvýšeným hlasem a potom utekla.
„Týno, počkej..", zakřičel jsem na ní.
Klára na mě koukala vítězným pohledem.
„No co čumíš, vypadni", zakřičel jsem.
Klára: „Ale notak, přece mě teď nevyhodíš, konečně nám zase nestojí nic v cestě"
„Takže to je tvoje a Denisy práce"
V tu chvíli se ve dveřích objevila Denisa.
Denisa: „Spíš součást sázky"
„O čem to mluvíš?"
Denisa: „Když Štěpán viděl, jak se k sobě s Týnou máte, vsadil se s náma, že ta tvoje láska k Týně je stejně jenom jako a máš jí jenom na to jedno, jako nás"
„Vypadněte, obě a hned", to už jsem byl fakt naštvanej.
To už se obě sebraly a zmizely. Bože, co jsem to udělal. Teď už se mnou Týna nikdy nepromluví.

Z pohledu Týny:
Nemůžu uvěřit tomu, že to udělal. A očividně ne jednou. Běžela jsem na to místo. Doběhla jsem k lomu a sedla si na molo. Slzy mi tekly proudem. Strhla jsem si z krku řetízek, co mi dal. Položila jsem ho vedle sebe na molo. Myslela jsem, že je to mezi náma opravdový, ale byla jsem pro něj jenom další. Podvedl mě. Zradil. Lhal mi. Zlomil mi srdce. Miluju ho. Bylo už docela šero, tak jsem se nenápadně vrátila na pokoj. Vzala jsem si pod polštářem jeho mikinu a zamkla se v koupelně. Bezmocně jsem seděla na zemi s jeho mikinou a moje slzy neměly konce. Vyčerpáním jsem usnula.