/27.12. 1976/
Mladý Black posedával na nádraží devět a tři čtvrtě, čekajíc na své přátele. Mnoho studentů se již vracelo do Bradavic, ale Remus s Peterem tu stále nebyli.
James seděl vedle Lily, která mu neochotně věnovala pozornost a ostatní tvořili partičky přátel, které tvořili po celý rok.
„No konečně!" Vydechl Sirius když uviděl blížícího se Remuse. Vedle něj šla, jak jinak než Roxane, a jen kus za nimi přicházel Peter Pettigrew.
Roxane na sobě měla žlutý svetr, skrze který prosvítala její černá podprsenka a vlasy měla ve dvou bílých copech. Dokonce i Sirius na ní chvilku nechal svůj pohled, ale ten nechával pohled na spoustě holkách.
„Merline, vám to trvá!" Povzdechl si Sirius a vstal z lavičky. „Ptala se na tebe Meda." Usmála se Roxane a směle jeho poznatek o tom, že jsou pomalý ignorovala.
„Jako Andromeda?" Ujistil se černovlasý kluk. „Ano." Zasmála se jeho sestřenice. „Ty jsi se s ní viděla?" Nechápal stále Sirius. „Ano, Torradan s Victoriou jí a Teda a také malou Doru pozvali na Vánoce k nim." Roxane zářila radostí a Sirius se také pousmál. „Tak jsem jí řekla, že bydlíš u Potterů a taky proč." Oznámila a Sirius přikývl. „Andromeda je jedna z těch rozumnějších Blacků, škoda že jsem ji nemohl také vidět." Řekl částečně zklamaně.
„Tak pojďte." Popohnal je Peter, který vlastně přišel jako poslední a sám nastoupil do vlaku.
Poberti si jako vždy sedli k sobě, Lily s holkama do kupé dál a v nejvzdálenějším kupé seděl Severus s Roxane.
„Tak co?" Ptal se brýlatý kluk s tmavými vlasy. „Co co?" Otázal se Remus se zvednutým obočím. Po chvilce mu však došlo, o co jde.
„Opožděný vánoční dárek." Usmál se a kluci pyšně zatleskaly. „Bylo na čase, příteli." Řekl Tichošlápek a poplácal Náměsíčníka po zádech.
V kupé opodál seděli čtyři dívky. Lily Evansová, Marlene McKinnová, Dorcas Meadwesová a Vivienne Priceová.
„Mary? Kdy ho oslovíš?" Zeptala se Vivienne. „Nevím, až bude správný čas." Usmála se blondýnka. „Takže hezky na přelom roku?" Zeptala se Dorcas a Marlene pokrčila rameny. „Já opravdu nevím." Musela se zasmát protože ten jejich zájem byl opravdu vtipný.
Byla pravda, že Marlene McKinnové se již dlouho starší z bratrů Blacků líbil, ale moc dobře věděla, že on není ani trochu na vztahy. Proto se mu raději vyhýbala.
Dorcas Meadowesové se za to vždy líbil Remus Lupin. Přišel jí sympatický, ale také se jej nikdy neodvážila oslovit. Možná kvůli tomu, že si byla vědoma jeho vztahu se Zmijozelkou. Samotný vztah ani trochu nechápala, ale ani do něj nijak nezasahovala. Přišlo jí to totiž zlé a podlé a taková ona nebyla. Takové možná byli někteří ze Zmijozelu, ale sama to nehodlala soudit. Třeba bělovlasá Zmijozelka nebyla tak hrozná, když s ní Remus chodil.
Ve čtvrtém a pátém ročníku Dorcas sice chodila s Carterem, ale přišlo jí, že to není ono. Vždy totiž toužila po někom, kdo by jí za každé situace chápal a Remus jí přišel jednoduše dokonalý.
Vivienne Priceová měla, stejně jako Lily, oba mudlovské rodiče. Nikdo se jí nelíbil, minimálně si to nepřiznala i když se starším Blackem také strávila pár nocí. Mohlo za to jeho kouzlo, které poznala téměř každá holka v jeho blízkosti.
Lily Evansová byla vždy nápomocná, ale James jí pil krev. Byla pravda, že začátkem sedmého ročníku, kdy spolu museli trávit mnohem více času, poznala, že se změnil. K lepšímu. Už nemetal kletby po všech, jež šli po chodbě, ale Severuse nikdy nenechal na pokoji. Pravda, s ním už se také Lily nebavila, neboť jí vadilo jak všechny lidi s mudlovskými rodiči nazýval, ačkoli on sám měl mudlovského otce.
„Tak dlouho jsem vás hledala!" Vydechla s úlevou v hlase kouzelnice.
Alice Fortescueová se posadila k Marlene a Vivienne.
„Škoda, že jsi s námi nebyla včera." Povzdechla si Lily. „Já vím, ale opravdu to nešlo. Byla jsem s Hestie a holkama." Vysvětlila a dívky chápavě přikývli.
Alice Fortescueová si prohrábla své špinavě blond vlasy a zelené kukadla zamířila na dívky.
„Vlastně vám jdu jen říct, že je Bradly ten největší idiot na celém světě." Prskla a měla chuť svého minulého přítele uškrtit.
„Co ti udělal?" Udivila se okamžitě Lily, ale zajímali se i další tři dívky. „Přišel za mnou, že prý každý míříme jinou cestou!" Řekla a opřela se o sedačku.
„Takže jste se rozešli?" Ujistila se hnědovlasá Vivienne. „Ano." Vydechla sklesle Alice.
„Stejně se k tobě nehodil." Ujistila jí Marlene. Vlastně by jí to řekla i kdyby se k ní hodil. Jen ji chtěla povzbudit.
„Tak já zase jdu. Uvidíme se v Bradavicích." Usmála se a vyšla z kupé.
Alice byla na pokoji s Lily, Dorcas a Marlene. A i přes to, že byla čistokrevná kouzelnice byla zařazena pochopitelně do Nebelvíru. S Hestie byla dobrou kamarádkou, neboť Hestie a její kamarádky - Emmeline, Johanna a Mia - měli pokoj hned vedle nich.
Vivienne byla s dívky velká kamarádka obzvláště kvůli tomu, že dříve vídala oba bratry Blackovi a později se poznala s Marlene, jejím starším bratrem Maxem a bratrancem Prestonem, kteří též studují na škole čar a kouzel. Ovšem Marlene do pátého ročníku žila v Africe, kde také studovala, ale poté se vrátili s rodinou do Londýna a ona přestoupila na školu v Bradavicích.
Stýskalo se jí po Africe, v níž měla spoustu přátel, ale přátele si velmi brzy našla i v Bradavicích a samotném Londýně.
Jsem si vědoma toho, že je to opět kratší kapitola, ale dozvěděli jste se tu něco o Lily a jejích kamarádkách.
xKari
ČTEŠ
Lásce neporučíš I.
FanfictionStrýček mi vždy říkal, že lásce neporučíš. Že lásce nelze poručit. Pak si vzal mudlovskou dívku a jeho otec ho vydědil. Já ho však vnímala jako vzor, zatímco ostatní jako krvezrádce. Byl tak moc zamilovaný, že obětoval svou čistokrevnou rodinu a vza...