Lásce neporučíš I.

|29. VŽDYCKY TU BUDU PRO TEBE|

/16.1 1977/

Hnědovlasý kluk seděl na sedačce u malého stolečku. Přesně tam vždy sedávala Roxane a on doufal, že jí potká. Naštěstí u sebe měl i Pobertův plánek, ale ještě před pár minutami ukazoval, že je Roxy mimo hrad. Tak tedy musel počkat.

„Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti." Řekl a na plánku se objevily jména. Po chvilce hledání si všiml Roxane, jak míří ke Zmijozelu. Měl tedy jen chvilku aby ji zastihl před tím než vejde do jejich místnosti. Ona se ovšem zastavila a otočila se. Šla do knihovny, přesně to Remus chtěl.

°°°

Dívka se zastavila před vchodem do Zmijozelské místnosti. Musela by čelit pohledům své kamarádky. Proto se zase otočila a šla tam, kde bude sama. Do knihovny.

Šla na své oblíbené místo. Žluté křeslo u okna, skrze které pronikalo světlo a vedle něhož byl malý stoleček, na který si pokládala hrneček s čajem.

Když tam ovšem došla, uviděla hnědovlasého kluka.

„Ahoj," pozdravil jí a ona mu letmý pozdrav oplatila. „Marryse říkala, že se ti udělalo špatně, pak jsi šla do Prasinek, tak jsem měl strach. Jsi v pohodě?" Staral se a Roxane musela uznat, že to od něj bylo moc hezké.

„Je mi fajn, jen... Asi bych ti měla něco říct víš..." Byla nejistá. „Povídej." Přikývl a dívka si sedla na opěradlo. „Já... Eh... Je to hrozně těžký víš..." Mluvila pomalu, nejistě a hlas se jí třásl.

Najednou tam však přišel Sirius. „Reme, jdeme do Prasinek." Řekl jednu větu. Hnědovlasý kluk se podíval na bělovlásku a vstal. „Pak ti to řeknu." Povzdechla si a když se zvedla, opět se jí zamotala hlava. „Merline, Rox!" Křikl Remus a chytil jí těsně nad stolkem, o nějž by si zřejmě rozsekla hlavu. „Ty vole, co ti je?" Udivil se Sirius a nadzvedl obočí. „Je mi špatně." Mávla rukou.

„Odvedu tě na ošetřovnu, nebo ke Zmijozelu." Nabídl Remus, ale dívka zavrtěla hlavou, že to není třeba. „Až bude těhotná, může tě tu držet, ale teď pojď." Odtáhl ho Sirius.

Dívka se opřela o zeď za sebou. Ucítila jaké si bodnutí u srdce. Jasně že byla až moc přecitlivělá, ale měla na to nárok. Teď ano.

Rychle vyběhla z knihovny a zamířila na své oblíbené místo - k jezeru.

Dívka ležela na trávě, oči měla zavřené a zhluboka dýchala. Snažila se zpracovat veškeré informace, které před pár minutami zjistila. Vždy si přála děti. Vždy si přála více než jedno dítě. Dokonce byla rozhodnutá, že chce děti s Remusem, ale nikdy se nad tím nezamyslela tak jako právě teď.

Snažila se si vše urovnat v hlavně a zklidnit tok svých myšlenek, který právě napodoboval divokou řeku a mozek pracující na všechny obrátky byl na shoření.

„Roxy?" Ozval se známí hlas. Dívka nevědomky vypustila i pár slz a tak si je rychle setřela a pohlédla na kluka.

„Víš že tu vždycky budu pro tebe, že jo?" Klekl si k ní a chytil jí za ruku. „Vím." Přitakala. „A budeš tu i pro nás?" Zeptala se a do očí jí vhrkly nechtěné slzy.

„Takže..." Odmlčel se. Hrdlo se jí sevřelo a ona se zmohla jen na jednoznačné: „Jo."

„Jsi si jistá?" Zeptal se raději a ona pokývala hlavou. „Vychází to i na ten den u tebe..." Potvrdila a on ji najednou políbil.

„Miluju tě, moc tě miluju." Šeptal mezi polibky. „Takže se mnou... S námi zůstaneš?" Zeptala se a podívala se mu do očí. „Merline, samozřejmě že jo!" Vyhrkl a oba se posadili.

°°°

Jedna z nevýhod vztahu mezi studenty ze dvou různých kolejí byla ta, že se nemohli navštěvovat na koleji.

Ovšem Roxane byla také jedna z mála, která chodila s někým z jiné koleje.

Možná proto znala dobré triky jak se tam dostat. Jednou z triků je ohlušující kouzlo. Remus mohl na Roxy použít ohlušující kouzlo, říct heslo a jednoduše byla vevnitř aniž by heslo slyšela. No kdo by toho nevyužil?

„Chybělo mi to." Řekla Roxane. „Co?" Usmál se. „Ty," začala a obkročmo si sedla na hnědovlasého kluka. „dny s tebou," pokračovala a políbila ho na rty. „moje svěřování tobě." polibky přesunula na krk.

„Taky jsi mi chyběla," šeptl a své dlaně přesunul na její boky. „a dny s tebou a tvoje svěřování mě." Usmál se a přesunul se nad ní.

°°°

Černovlasý kluk šel se svými dvěmi přáteli k pokoji, zarazila je však nebelvírská kravata na klice. „Kravata?" Udivil se Peter. „Remus?" Řekl s podobným údivem James. „Roxane." Doplnil je Sirius. „Vždyť se rozešli." Nechápal Pettigrew. „Očivedně se k sobě vrátili." Pokrčil rameny Potter. „Nebo sbalil nějakou normální holku." Namítl Black. „O tom silně pochybuji." Zavrtěl hlavou kluk s brýlemi. „To je fakt." Přitakal nakonec Sirius.

„To nic... U tohodle asi být nemusíme." Řekl Peter a odešel do společenské místnosti, stejně jako zbylí dva kluci.

Do hodiny se tam objevil Nebelvírský kluk, ruku v ruce se Zmijozelkou ve velikém svetru v nebelvírských barvách.

„Nemůžeš si najít normální holku?" Zeptal se Sirius a Roxane se zamračila, ovšem neubránila se ani úsměvu. „My si musíme užít než stloustnu." Zasmála se a posadila se vedle svého bratrance. „To máš hezky naplánovaný. Jen nechápu proč chceš tloustnout." Udivil se James. „Já nechci," pokrčila rameny. „Tak jinak, musíme si užít, než mi naroste bříško." Opravila se. „Cože?!" Vyhrkli všichni tři najednou. „Kdy?" Zeptal se Peter. „Jak?" Položil podobnou otázku James. „Takže to nebylo poprví." Řekl opět Sirius, ale vypadal, že to moc nepobírá.

„Kdy? Dvacátého šestého prosince. Jak? Myslím, že to je všem jasný a rozhodně ti to nebudu popisovat. Ano, nebylo to poprvé, ale podruhé." Odpověděla na všechno a zakřenila se.

„Moje malá sestřenice bude mít dětsko..." Černovlásek se opřel hlouběji do sedačky, asi aby nesjel na zem.

„Nejsem malá a ani tvoje." Zamračila se bělovláska. „Nebudou mít dětsko, ale stěndo." Opravil ho James a Remus mu daroval naštvaný pohled. „Chceš nám koupit štěně?" Roxane se rozzářili oči. Poté se zamyslela a poklesla. „Jamesi? To od tebe bylo pěkně hnusný! Bude krásný po mě!" Zavrčela bělovláska a Sirius se plácl do čela. „Mám dojem, že si sedíš na vedení." Zamumlal její bratranec a bělovlasá dívka se opět zamyslela. Tentokrát usilovněji. „Vlkodlaci nemají štěňata, ale vlčata. Vlkodlačata? Vlčata, určitě vlčata." Řeka své myšlenky nahlas. „Navíc, Sirius je v podobě psa mnohem víc štěně než dítě v podobě vlkodlaka." Řekla najednou a všichni čtyři se na ní nechápavě otočili. „Copak jste si nikdy nevšimli jak je roztomilý?" Zeptala se nadějně. „Nejsem roztomilý, naháním hrůzu." Obhájil svou čest mladý Black, ale Roxnane se jen tak nenechala odbýt. „To jistě-" chtěla pokračovat, ale Black jí srazil na gauč a začal jí lechtat. Roxy sebou vrtěla a smála se. Remus je zarazil a stáhl si bělovlasou dívku k sobě. „Opatrně." Řekl přísně. „Kdo že tu je těhotnej?" Zeptala se se smíchem Roxy. „Myslím to vážně. Nechci, aby se vám něco stalo." Pohladil svou přítelkyni po zádech.

Uch... Bylo to těžké, ale stejně jsem nevynechala nějakou tu sex scénu xdd. Ovšem žádné porno! Ještě by mi to wattpad zakázal xd.
PS.: Omlouvám se, že nevydávám, ale nejsem na internetu. Tady máte něco, aby jste měli co číst 😂

xKari