After a Long Time

Návštěva Zoo

Večer jsem strávila koukáním na pohádky s Taylor. Od té doby, co se v mém životě zase objevil Harry, tak moc času s Taylor netrávím. V září jde do první třídy a já si s ní chci její poslední léto ve školce užít, dokud po mně nebude chtít pomoc s matikou.

Byly jsme asi v polovině filmu s Winx, když mi pípl mobil.

" Co jít o víkendu do ZOO?"

"Netušila jsem, Harry, že nám je šestnáct a chodíme na rande do ZOO."

Harry normálně odepisoval rychleji, než mi odpovídal, když jsme se viděli.

"Ale do ZOO můžeme vzít i Taylor a nebude to divný, jako kdybych tě pozval do klubu. Nevím, jestli by tam šestiletou holčičku pustili... Takže jdeme do ZOO v sobotu. Platí?"

" Dobře. Tak se budeme těšit."

Položila jsem telefon na konferenční stolek a uviděla Taylor, jak mi usnula na klíně. Vypnula jsem televizi a vzala jsem tu moji holčičku do náručí. Uložila jsem ji do postele a potichu vyšla z jejího pokoje. Šla jsem do koupelny a rychle se osprchovala.

Celý týden jsem pracovala a byla s Taylor. Když jsem byla ve středu v kanceláři, tak se za mou stavil Brad.

"Taky by ses mohla taky někdy ozvat. Abych za tebou vždycky nemusel chodit já."

Zrovna jsem si pročítala novej spis a moje asistentka přinesla Bradovi kávu. Zvedla jsem k němu oči a zvedla pravé obočí.

"To bych asi mohla. Jenže vždycky, když to zkusím, tak buď tě nezastihnu, protože se zrovna přehrabuješ v lidských orgánech a nebo mi to zvedne Gabi. A s tou si úplně nepokecám."

Brad se na mě naštvaně podíval a pokračoval:

"Právě kvůli Gabi jsem za tebou přišel."

"A ty si jako myslíš, že zrovna JÁ jsem ten dobrej člověk na probírání Gabi?"

Brad se napil kávy a ignoroval moje inteligentní poznámky.

"Gabi je těhotná."

Málem jsem na něj to kafe vyprskla. Čekala jsem třeba rozvod, nebo že mu vyprázdnila kreditku, nebo že někam odjela a on si chce najít milenku... nebo její smrt.
Měla bych jim přát všechno dobrý... jen prostě Gabi nemám ráda.

"No gratuluju! Jak dlouho jste to plánovali? Kolik týdnů? A proč?"

"Emily, já vím, že jí nemáš ráda a dlouho sis zvykala na to, že jsem se s ní oženil. Ale abych odpověděl na tvoje otázky: Asi tři měsíce, těhotná je asi dva měsíce a protože už chtěla malou verzi sebe."

Musela jsem se zasmát. Moc dobře jsem se pamatovala (a podle mě na to v životě nezapomenu), jak držel poprvé v náručí Taylor. Držel jí v natažených rukách tak metr od sebe a neuvěřitelně se divil, jak mohlo být tohle (ano, doopravdy nazval mojí dceru TOHLE) v mým těle devět měsíců. A ještě k tomu dobrovolně.

" Takže to nebylo rozhodnutí manželů, ale manželky?"

"Není to náhodou rozhodnutí manželu, když to rozhodne manželka?"

Společně jsme se zasmáli a já uznala, že má pravdu. Hlavně když jde o Gabi.

"Ale tak souhlasíš s tím dítětem taky, ne? Jinak to je docela na nic, Brade."

"Ale jo... souhlasím. Gabi má pravdu v tom, že jsem většinu času v nemocnici, takže správnej čas na děti by byl až v důchodu... Takže jsme se dohodli, že se budeme snažit už teď. Jak jsem měl vědět, že se mi to povede na potřetí ostrou? Už teď z toho nemůžu spát."

" UŽ teď? To dítě ještě ani neví, jestli má penis a nebo ne a ty už z něho nemůžeš spát? Připrav se, že to dítě takovej první rok nebude chtít spát už vůbec."

Brad si položil ruku do dlaní a začal zkuhrat.

"Nezkuhrej mi tady a radši si užívej spánku, dokud můžeš. Protože já ti tu malou opici, co se vám narodí, pohlídám tak dvakrát, než se naučí normálně spát."

" No ty vole."

-

Celou sobotu ráno Taylor běhala po bytě a hledala všechny plyšáky zvířátek, které si chce vzít do ZOO. Už po pěti minutách si chtěla vzít tolik plyšáků, že by si nás v té ZOO spletli se stánkem s hračkami.
"Kdo to jako podle tebe bude tahat, Taylor?"
Ta moje malá příšerka se přede mě postavila a dala si ruce v bok - neuvěřitelně roztomilá záležitost, takže mi dalo zabrat udržet vážnou tvář.
"A to mám jako nechat pana Králíčka a pana Mimoně doma? Oni chtějí taky vidět lvy, lemury a slony!"
"Taylor, ale nemůžeš si s sebou vzít všechny plyšáky, co máš. To bychom se ani nevešli do auta."
"No tak dobře... tak já si vezmu jen Pana Králíčka."

Harry přijel asi za hodinu, dal si u nás kafe a pak jsme vyrazili do ZOO. Bylo tam narváno. Měla jsem chuť se zeptat Harryho, jestli to nechce otočit a jet třeba do kina, když tady je celej New York, ale Taylor už jásala a málem nám vystoupila za jízdy z auta, jak se těšila. Zaparkovali jsme a zařadili se do fronty na lístky, která se táhla skoro přes celé náměstíčko, co je před Zoo.

"Mami, kdy už uvidíme slony?"

"Zlatíčko, musíme počkat, až na nás přijde řada s lítsky. Potom půjdeme na slony."

Taylor nám pak povídala o zvířátkách, které chce vidět a já se divila, že Harry ještě neutekl. Ptal se Tay, jaké zvířátko má ráda, jak přišla k Panu Králíčkovi a já se nestačila divit, jak to s dětmi umí.

V Zoo jsme si dali oběd, prošli jsme ji celou asi dvakrát a já byla ráda, že mám na noze sportovní boty. Před odjezdem jsme si ještě dali zmrzlinu a já už se těšila domů, až si dám moje kafe a ne tuhle předraženou žbrundu.

Když jsme dorazili domů, tak Taylor zalezla do pokojíčku a do večeře nevylezla. My jsme si zatím uvařili kafe a sedli si k večerním zprávám. Najednou se na mě otočil Harry a povídá:

"Co si zajít na opravdové rande?"