Jsi můj sladký sen / Dokončeno☜ (↼_↼)

Miluju jí 💖

×Pohled Dominika×

Stojím tam už asi patnáct minut a čekám že se vrátí a vše mi vysvětlí. Sakra to jsem tak strašně naivní, řekl jsem si sám pro sebe.
Pomalým krokem jsem se vracel zpátky dovnitř. Kluci tam už na mně čekali, zřejmě si mysleli že jim to vysvětlím.

Arogantně jsem jim odsekl a šel se uklidnit do Matyášovo pokoje.
Zvoral jsem snad něco? Tu pusu jsem jí neměl dávat. Všechno jsem pokazil. Zničil si naše a asi i přátelství s Matyášem. Kurva já jsem takovej kretén.
Chodil jsem po pokoji a svědomí mi promlouvalo do duše.
Co mám teď jako dělat? Jít jí hledat ? Nebo tady na ní počkat?

Rozhodl jsem se tedy že budu dělat jako by se nic nestalo.
Sešel jsem tedy dolů po schodech a jelikož se blížil čas oběda tak jsem klukům navrhl že by sme mohli zajít do mekáče a pak natočit nějaké videa do zásoby.
Všichni mi to sežrali i s navijákem a nikdo nechtěl ani žádné vysvětlení.

Ale při odchodu jsme si uvědomili že ani jeden nemáme klíče aby jsme mohli zamknout. Matyáš je někde v prdeli a Natka se někam vypařila.
Sam se obětoval že tu zůstane a objedná si pizzu. A počká až přijdeme.

Tak jsem se tedy s Vitou vydal do mekáče a pak sme si naplánovali výlet do města do obchodu s elektronikou. Už bylo trochu nutné si koupit nové sluchátka.

Když jsme se s Vitou najedli tak jsme zamířili do centra města. Šli jsme pěšky aby sme se provětrali a trochu pokecali. Jako za starých časů.

Když jsme se vraceli z města už se trochu stmívalo. Volal jsem Samovi jak to tam zvládá a jestli nechce cestou koupit nějaké jídlo atd...
Ale ani na potřetí to nezvedal už jsme se s Vitou strachovali co se zase mohlo stát.
Přidali jsme na kroku a do dvaceti minut jsme byli u Sama.

Vešli jsme dovnitř ale nikdo nikde.
Zamířili jsme si to do Matyášovo pokoje kde jsme mysleli že by mohl být ale nebyl. Poté jsme slyšeli hlasy z Natky pokoje a bylo nám jasno .

Vešli jsme k ní do pokoje a Sam i Natka seděli na posteli a objímali se. Natka strašně brečela a Sam ji utěšoval. Věděl jsem že brečí kvůli mně.
Chtěl jsem být s ní sám, promluvit si s ní a nějak to vyřešit.

Po pár vteřinách se na mně oba dva podívali a Sam na mně udělal pohled kterej neumím ani popsat.
A odešel i s Vitou z pokoje a já zůstal s Natkou sám.
Přisedl jsem k ní a chtěl začít mluvit. Ale ona mně zastavila silným objetím a brekem do mé hrudi.
Přitiskl jsem si jí k sobě a šeptem se jí zeptal co se děje?
Odtrhla se ode mne a podívala se mi do očí.

• Já nevím jak ti to vše vysvětlit ale strašně se bojím.
Odpověděla mi a stále mi hleděla do očí

Ať se bojíš čehokoliv tak se mnou budeš v bezpečí a už se nikdy ničeho nebudeš muset bát.
Odvětil jsem a hned poté ji vzal za ruku a políbil ji

• Poslední dobou je toho na mně moc. Můj brácha se zbláznil a odjel a ani mi nezavolal. Mám strach o rodiče vím že se jim v té Africe zalíbí a nebudou chtít odjet. Najdu skvělou práci a vzápětí se musím stěhovat a k tomu všemu se zamiluju do kluka se kterým nemůžu být.
Dořekla a hned se rozbrečela

Hele všechno se to vysvětlí a bude to v pořádku hlavně teď prosím přestaň brečet nebo začnu taky a to fakt vidět nechceš.
A pokud ses zamilovala do toho koho si myslím tak by mně zajímalo co ti v tom teda brání.

• Co mi brání ? Všechno práce, rodina, přátelé a prostě všechno.

Musel jsem ji zastavit, vždyť to není pravda nikdo ani nic ji nebrání v tom mně milovat.  A i kdyby jo tak si to s tím dotyčným vysvětlím.

Nic ti nebrání, pokud někoho miluješ tak miluješ jen ty a nikdo jiný ti do toho nemůže kecat.
Bleskově jsem odpověděl po chvíli přemýšlení

• Myslíš to vážně? Zeptala se a udělala na mně psí oči

Ano, každej by se tím měl řídit

Přiblížil jsem se k ní a políbil jí na ty její úžasné rty. Přál jsem si aby tahle chvíle nikdy neskončila.

Ale v tom někdo vtrhl do pokoje a zvolal " Tak mně tu teda máte"

Oba jsme se naráz otočili a nahodili překvapený výraz.

Čtv. 11. června 0:36