KAPITOLA TŘETÍ

80 5 11
                                    


„Mami! Tati!" zakřičela a přiřítila se do obývacího pokoje, kde se právě rodiče dívali na televizi.

„Co se děje?" odpověděl klidným hlasem otec, aniž by odvrátil zrak od obrazovky.

„Něco mě napadlo," začala, ale byla přerušena matčiným netrpělivým gestem, která zaujatě sledovala moderátorku předpovědi počasí, jež s dramatickým výrazem v obličeji pronášela svou naučenou řeč, zatímco kolem sebe máchala rukama.

„Stejně zas nakonec bude pršet," ironicky poznamenala a s kyselým úšklebkem se obrátila na Terezu. „Tak povídej, o co jde?"

Zhluboka se nadechla a rychle si uspořádala myšlenky.

„Co kdybych s Profem závodila? Víte přece, jak dobře umím jezdit a už jsem zkoušela i nějaký překážky a řekla bych, že mi to docela šlo. Co myslíte?" vysypala ze sebe a napjatě čekala na jejich reakci.

Prosím, ať to vyjde!

Otec střelil pohledem po matce, která se potutelně usmála.

„Sue, slyšíš to? Naše malá dcera by chtěla závodit, no není to báječné?" překvapeně hlesl a v očích mu vesele zajiskřilo.

Krátce se uchechtl, jako kdyby nemohl uvěřit, že opravdu s tím nápadem Tereza přišla sama od sebe.

„Přímo tady ve Whaimvillu je jedna střední škola se zaměřením na jezdectví, tak bys to mohla zkusit tam."

Tereza udiveně pootevřela ústa.

„Takže to znamená ano?!" dychtivě vyhrkla. „Myslela jsem, že se vám to nebude líbit."

Rodiče si navzájem vyměnili usměvavé pohledy.

„Už jsme se o tom s taťkou pár dní dozadu bavili a měli jsme v plánu ti to navrhnout, ale předběhla jsi nás," pobaveně se matka zasmála, a přitom pokynula Tereze, aby přistoupila blíž. „Oba chceme, abys byla už konečně šťastná, víš?" zašeptala pohnutým hlasem a vlídně ji pohladila po vlasech, přičemž zrakem spočinula na klikaté jizvě. „Už nikdy nedovolím, aby se ti znovu stalo něco tak hroznýho. To ti slibuji," hlesla a vtiskla Tereze pusu na tvář.

S dojetím se od matky odvrátila a nenápadně si rukávem otřela stékající slzu.

Nezklamu je! Dám do toho prostě všechno a dokážu to!


„Nejsou ty přijímačky nějaký těžký?" nevěřícně zakroutila hlavou, když následující den zkoumala požadavky jednotlivých jezdeckých škol.

Samozřejmě věděla, že musí úspěšně složit zkoušku fyzické zdatnosti a podstoupit písemné testy z angličtiny a všeobecného přehledu o koních, ale opravdu netušila, že povinná byla i matematika.

To snad nemyslej vážně... šokovaně vydechla, jakmile namátkově rozklikla vzorový test z počtů a vyskočila na ni hustě popsaná tří stránková hrůza.

„V trojúhelníku sestrojte výšku a vyznačte její patu?! Od kdy má trojúhelník patu?" posměšně se uchechtla a sklouzla očima na další příklad. „Vlak A vyjel ze stanice C do stanice F s pětiminutovým zpožděním, zatímco vlak B mířící do stanice E, bude za necelých deset minut křižovat trasu vlaku A. Vypočtěte, který vlak dosáhne své cílové stanice jako první.

Co je zas tohle za kravinu?

„Jaká je pravděpodobnost, že si slepá žena vybere červený pár bot, když v botníku má o šest procent více černých párů bot?"

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 21, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

DOUFÁM... (BETA verze)Kde žijí příběhy. Začni objevovat