Bývaly dny, kdy jsem neměl náladu na nikoho a na nic, ani tebe jsem nesledoval, a dokonce jsem se snažil chodit po škole tak, abych na tebe nenarazil.
Některým problémům prostě příliš neubíralo na váze, když jsem musel čelit ještě tobě.
Jenže osud jako by si se mnou krutě zahrával a já tě i proti své vůli potkával všude.
Při cestě na hodiny, v kiosku a někdy i před školou. Ležérně ses opíral o zeď a dokuřoval cigaretu.
Cítil jsem, jak se mi tvůj pohled zarývá do zad a nerozuměl jsem tomu. Projít kolem tebe se stávalo obtížnějším a já si přál, abych byl neviditelný.
V těch dnech, kdy jsem se cítil takhle, mi přišlo, že se naše role obrátily.
Spolužáci mi brzy tuhle teorii vyvrátili. Prý jsi balil jednu holku od nás, proto jsi se vyskytoval tam, kde naše třída.
Smál jsem se vlastní hlouposti, tomu, že jsem si myslel, že bys mohl opravdu sledovat mě.
ČTEŠ
Střípky tebe ✓
RomanceNaše cesty se nikdy plně neprotly, jen se náhodně setkávaly. Chvílemi jsme kráčeli vedle sebe, ale potom se opět rozdělili. Těch pár slov, co jsme pro sebe měli, nás pospolu udržet nedokázalo. Když jsem slyšel tvůj hlas naposledy, měl jsem pocit, ž...
