Střípky tebe ✓

Dvanáctý střípek

Nebyl jsi sportovní typ, zakládal sis spíše na vědomostech, i tak se ale ve tvém srdci našlo místo pro jízdu na koni.

Mnoho chlapců tento sport neprovozovalo, ale na tom tobě nesešlo.

Nedělal jsi to závodně, jen čistě pro rekreaci.

Tvůj instagram často zdobily záběry na tebe se semknutými rty, jak sedíš na hřbetě půvabného bělouše a skáčete přes překážky. Bylo tam i několik fotek, ve kterých perfektně vynikal kontrast tvých čokoládových vlasů a bílé srsti tvého koně.

Naschvál jsem se spřátelil s jednou dívkou ze stejné stáje, kde jsi jezdil ty.

Přemohl jsem se a donutil ke kontaktu s cizí osobou, málem jsem to nedokázal, tak těžké to pro mě bylo.

Odměna byla však mimořádně sladká.
Měl jsem možnost vidět tvou jízdu naživo a předstírat přitom, že sleduji ji cválající na hnědákovi.

Jezdila dobře, ale tobě se nevyrovnala ani náhodou.

Jezdil jsi úchvatně, žádné video světa by to kouzlo nedokázalo zachytit.

V sedle jsi seděl elegantně a jistě, výraz soustředění na tváři, ruce jsi držel klidně. S běloušem jste tvořili perfektní tým a pohyby jste splývali v jedno.

Potom sis všiml mého pohledu. Viděl jsem záblesk ve tvých očích.

Poprosil jsi trenérku, co na vás dohlížela, aby ti navýšila skok.

Ptala se, jestli se na to cítíš, upozorňovala na to, že ses ještě nerozeskákal.

Jen jsi mávl rukou.

Chtěl ses předvést, že ano?

Když se valachova přední kopyta odlepila od země, zapomněl jsem dýchat.

Koni se bělostně leskla srst a hříva mu zavlála, zatím co ty ses mírně nadzvedl v sedle.

Ani nevíš, jak se mi ulevilo, když bělouš bezpečně dopadl na pevnou zem za překážkou.

Nyní jsem si naprosto jistý, že ti šlo o ten obdivný úsměv, co se do něj mé rty zkroutily, aniž bych jim v tom mohl zabránit.