Samuel stál před skříní a s těžkým srdcem vybíral co nejlepší oblečení na párty, kam měl jít s Bárou. Rozhodl se začít znovu a dát ve svém životě šanci někomu novému.
K sněhově bílé košili doplněné o džíny si vzal čokoládově hnědou kravatu. Připomínala mu svou barvou jeho oči, i když si na to zakázal myslet.
Bylo mu o dost lépe, když se konečně zbavil toho sešitu. Jedna kapitola byla uzavřena a novou mohl začít. Alespoň tak se to snažil vnímat. Po tváři se mu však koulely slzy a stěží potlačoval vzlyky.
Stále si v paměti přehrával tu noc. Jemné doteky, vášnivé polibky a sladká slova. To, v jakém bezpečí se cítil, nemohl nahradit nikdo jiný.
Choval se teď jako srab. Místo toho, aby Sebastianovi dal šanci vše vysvětlit, když se o to několikrát snažil, raději se rozhodl pro útěk.
Chtěl sebrat odvahu, najít ho a říct mu, jak ho miluje a jaký je idiot, ale nedokázal to.
Z úvah ho vyrušil zvonek.
Tiše zabručel. Jistě to byla Bára, která se už párty nemohla dočkat, proto přišla o skoro půl hodiny dříve. To by se jí podobalo.
Pomalu rozevřel dveře a ústa pootevřel v němém překvapení.
Nemohl nic říct, protože k tomu nedostal příležitost.
A když ucítil Sebastianovy rty na těch svých, věděl, že je vše, jak má být.
Tak jsme definitivně u konce, i když zveřejnění se trošku zkomplikovalo mým nedobrovolným detoxem od internetu, ale stále je příběh dokončen přesně poslední den července, jak jsem plánovala. Děkuju všem za přečtení a hlasy a doufám, že se vám příběh líbil.❤
ČTEŠ
Střípky tebe ✓
RomanceNaše cesty se nikdy plně neprotly, jen se náhodně setkávaly. Chvílemi jsme kráčeli vedle sebe, ale potom se opět rozdělili. Těch pár slov, co jsme pro sebe měli, nás pospolu udržet nedokázalo. Když jsem slyšel tvůj hlas naposledy, měl jsem pocit, ž...