Patnáctý střípek

30 6 0
                                    

Nutil jsi mě dělat neskutečné hlouposti, jen abych se přes tebe zvládl přenést. Snažil jsem se sám sobě namluvit, že mě nezajímáš, a koukal po jiných.

Dokonce jsem si našel holku. Byla taky v prváku, ale na našem gymplu studovala už od primy, a tak chodila do jiné třídy.

Mile se smála, blonďaté vlasy jí sahaly až po pas a byla inteligentní. Měl jsem obrovské štěstí, že takový podivín jako já získal zrovna ji.

I tak nám to dlouho nevydrželo. Měsíc se jevil jako dlouhá doba a přitom to bylo žalostně málo. Počáteční drobné neshody brzy přerostly ve větší hádky a ty se spojily do jedné velké, přes kterou jsme se už nedostali.

Měl jsem se s ní rozejít dřív, bývalo to mohlo být v dobrém. Ona totiž žádnou chybu neudělala, to já je za sebou trousil jako drobečky.

Nemohla za to, neviděla mi do hlavy, nic nevěděla. Snažila se do poslední chvíle, ale nakonec to vzdala.

Já náš vztah vzdal už na samém začátku.

Ona prostě nebyla ty.

Střípky tebe ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat