Posel smrti - Milenci a vrazi

XXIV - S těžkým srdcem (závěr)

V posledních týdnech se situace na panství pomalu vracela do normálního stavu. Mnoho lidí ve Willow Creek přišlo o svůj majetek a skončili na mizině. Mnoho dalších přišlo během požáru o život a většina zbylých se odstěhovala co nejdále odsud a doufali, že se jim podaří na toto prokleté místo jednou zapomenout. Velká část domů byla ohněm natolik poškozená, že muselo dojít k jejich stržení a odklizení trosek. Willow Creek se z hlediska obyvatel zmenšila takřka o dvě třetiny a ti, co přežili a rozhodli se zůstat, žili nadále v obavách z nejisté budoucnosti. Nikdo neznal přesný důvod řádění netvorů a tak se lidé stále obávali, že je stihne podobná katastrofa.

Na Black Mirror byla situace jiná. Rachel Gordonová se z incidentu před třemi týdny vzpamatovala vcelku rychle, a když se k ní dostala zpráva, že Samuel Gordon i Kasumi Sato svým zraněním v nemocnici podlehli, cítila se jako královna. Přes všechny ty překážky, malé i velké, nakonec dosáhla toho, co si vždy přála. Šla za svým štěstím a to i přes mrtvoly, ale neviděla důvod si cokoli vyčítat, vždyť každý chce žít šťastný život. Málokomu se to skutečně povede, ale jí ano. Byla ráda, že s ní zůstali i služební. Nečekala, že se tak stane, ale vítala to. Ostatně bez služebných už si ani nedokázala představit život. Trochu ji zaskočilo, když i Edward po pár dnech přišel, hluboce se omlouval a žádal ji, aby mohl opět nastoupit jako komorník. Cítila, že její moc a autorita stále vzrůstá a ačkoli oficiálně nebyla žádnou královnou, začala si tak připadat. Ten život mocných žen, o kterých čítávala, jí připadal čím dál tím blíž.

Rachel právě seděla v hale u krbu a četla si jednu ze svých oblíbených knih. Pojednávala o královně Alžbětě I. z rodu Tudorů. Zlatý věk Anglie, to pro ni bylo velice zajímavé téma. Přistihla se, jak uvažuje o tom, zda by měla šanci to dotáhnout ještě výš.
'Rod Gordonů možná není tak známý, ale v minulosti byl velice důležitý a mocný. Kromě toho si jsem jistá, že má krása by klidně mohla okouzlit i někoho z královské rodiny.' K Rachel přišel Edward a vypadal ustaraně.
„Paní Rachel,...“
„Gordonová, Edwarde! Pro vás jsem paní Gordonová!“
„Ano, promiňte, moc se omlouvám. Před bránou stojí paní Denise Taylorová a ráda by s vámi hovořila.“
„Edwarde! Denise sem může přijít kdykoli si to bude přát, rozumíte mi.“
„Ano, ale… předtím jste říkala, že musím každou návštěvu hlásit.“
„Takhle se mnou nemluvte. Už nikdy, rozumíte mi?!“
„A-ano, paní.“
„Denise sem okamžitě přiveďte a omluvte se jí.“ Edward odešel a Rachel zase pocítila tu úžasnou sílu moci. Do haly za pár minut vešla Denise ve svém oblíbeném bílém obleku s černým páskem, který zvýrazňoval boky.
Usmála se na Rachel. „Nikdy bych si nepomyslela, že to dotáhneš tak daleko, Rachel. Vzpomínáš, když jsme se poprvé viděli? Byla jsi na dně, bez práce a bez domova a teď… mám radost i za tebe.“
„To ráda slyším. Je skvělé, že jsi po tom všem neodjela. Už takhle moje panství vypadá jako po vymření.“
„Hmm, po zničení kavárničky jsem skutečně chtěla odjet, ale našla jsem důvod, proč tu přeci jen zůstat. Asi se ti už doneslo, že jsem se zase dala dohromady s Edwardem, ne?“
„Jo, tak mě napadá – nechceš bydlet tady na zámku? Mohla bych tě najmout jako služebnou a to za velice dobrý plat.“
„Jako služebnou… promiň, ale v Harryho hospodě se mi vede dobře. Začali jsme tam vyvářet a i když v tom zase tak dobrá nejsem, tak si lidé nestěžují. Nakonec je to jen hospoda a ne nějaký hotel. To mi připomíná… uvažovala jsi o zakoupení Gordon’s Palace?“
„Přemýšlím nad tím. Murrayovi to za ty peníze nikdo nekoupí a až mu to dojde a sníží cenu, tak to vezmu.“
„Pane jo, stává se z tebe obchodnice.“
„Teď když jsem ta paní panství Black Mirror… musím se umět ohánět, ne?“
„To je jasné. Víš, říkám si, jestli to není na takovou ženu, jako jsi ty, trochu moc vyčerpávající a hlavně nebezpečné. Uvažovala jsi někdy o tom, že by sis sehnala nějakého nového muže?“
„Ha, ha, samozřejmě, že někoho najdu a vdám se. Na to si klidně můžeš vsadit. Muži se na mě budou lepit jako mouchy na mucholapku. Můžu si vybírat ty nejhezčí a nejurostlejší muže a když mě omrzí nebo se mi zoškliví jednoduše je vykopnu pryč a najdu si nové. Co jiného taky s nimi? O staré vrásčité dědky nikdo nestojí.“
„Hmm, závidím ti, ale… přišla jsem za tebou hlavně kvůli jedné věci. Mám takovou nevinnou prosbu a doufám, že mi budeš schopná vyhovět. Moc ráda bych viděla to vaše slavné podzemí a hlavně tu místnost, kde jste byli. Jen tak mezi námi… Edward se často vytahuje, že tam byl a že to se povedlo jen málokomu a tak bych to moc ráda také viděla.“
„No, tak proč ne. Ostatně je to jen kousek cesty. Pojď za mnou.“ Rachel dovedla Denise do sklepa, kde odklopila mříž kanálu, který vedl do podzemí, a poté slezly obě dolů.