Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chození mě začalo vyčerpávat. Při každém kroků jsem cítil, že moje nohy jsou jako z kamene a nedokázal jsem jít rovně.
Poté, co Taehyung odešel, jsem se vydal do baru. Už si bohužel nevzpomínám, proč jsem tam šel či kolik panáku jsem do sebe nalil. Celý svět se mi točil, ztratil jsem rovnováhu a spadl na špinavý chodník.
Netušil jsem kolik bylo hodin, ale nikdo už tudy neprocházel. Můj mozek byl prázdný, ale i přes to všechno jsem dokázal myslet na chlapce s černými vlasy. Silně jsem se zatáhl za vlasy, abych odstranil pohled na jeho krásu, ale nepomohlo to.
Opakoval jsem si v hlavě jeho hluboký hlas a větu, která mě tolik zranila.
,,Jungkooku." ozve se
Podíval jsem se před sebe, kde stál démon, kterého nemohu odstranit ze své hlavy. Natáhl ke mně ruku, aby mi pomohl se postavit, ale okamžitě jsem odmítl.
,,Nesahej na mě." zavrčím
Avšak jsem po tom svým způsobem dychtil. Chtěl jsem cítit jeho chladný doteky na mé pokožce.
Démon zatnul ruku v pěst a jeho oči byly plný vášně, opět jsem v nich mohl spatřit lidskost.
,,Dávej si pozor na myšlenky, v tomhle stavu jsi odstranil všechny zábrany a mám volný přístup do tvé hlavy." řekne
,,Nelíbí se ti snad?" optám se a konečně se postavím na nohy
Nejspíše nečekal takovou otázku, začal být viditelně nesvůj. Kmital pohledem všude možně a silně zatnul čelist.
Uvědomil jsem si, že jsem ožralý jako hovado, ale i přes to všechno jsem v hlavě vytvořil okamžik, jak jeho ruka jezdí po mé horké kůži na krku.
,,Nedělej to." zašeptá
Působil tak strašně bezbranně. Překročil jsem hranici nejspíše ve chvíli, kdy jsem si představil, jak se svým jazykem olíznu jeho tepnu a nasaji jeho pokožku mezi zuby.
Během sekundy stál přímo přede mnou. Cítil jsem jeho studený dech na svých rtech. Čekal jsem, že bude mít rudý oči, ale nikoliv. Mělce dýchal a nemínil přerušit oční kontakt.
,,Nehraj si se mnou ve tvé hlavě."
Bylo mi jasné, že on to prožívá i takhle. Dokáže se napojit na moje pocity a nejbujnější představy. Byli jsme tak neskutečně rozdílné, vnímal jsem chlad, který opouštěl jeho tělo a setkal se teplem, které naopak vycházelo ze mě.
Z ničeho nic se mi sevřel žaludek, nemotorně jsem odstoupil od démona a začal zvracet na místo, kde jsem před chvilkou ještě ležel. Tím pádem, že jsem skoro nic nejedl, tak to šlo snadno.
