Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pohled Taehyunga
Nedokázal jsem otevřít oči a mé tělo se nehnulo. Věděl jsem, že ležím na zemi, ale necítil jsem nic.
Pátral jsem ve své mysli, ale nemohl jsem přijít na to, kde se nacházím či co se přihodilo. Rozlepil jsem víčka od sebe a připravoval se na ostré světlo, které ovšem nepřišlo.
Bez potíží jsem se zvedl, necítil jsem bolest hlavy jako obvykle po chlastání. Měl jsem pocit prázdnoty uvnitř sebe.
Nacházel jsem se na dlouhé chodbě, kolem sebe jsem spatřil vysoký sloupy s ornamenty, pokrytý ledem. Pohltila mě úzkost z neznáma, ale i přes to všechno jsem se pohnul a vydal se po cestě.
Nebyl jsem sám, cizí pohledy mě pronásledovaly.
Po delší době jsem se objevil v prostorné místnosti, ale ihned jsem ustoupil dozadu, když jsem spatřil tvora s rohy, který seděl před ozdobeným sloupem.
,,Vítam ťa v pekle, Taehyungu." ozve se
Jeho hlas mi drásal ušní bubínky a nemohl jsem přestat sledovat jeho křídla, která mi naháněla hrůzu, stejně tak jako jeho rudý oči.
Kolem něj se objevily další obludy, který potichu přihlížely na mou maličkost. Stál jsem nehnutě na místě a nebyl schopný cokoliv říct.
,,Nebol si dobrý človek, dám ti možnosť, aby si to uvedomil."
Mladšímu oči zcela vyhasly, jeho tmavě hnědá barva nadobro zmizela a nyní byly čistě bílý. Viděl před sebou svůj život, doprovázeny těmi nejhoršími činy, který za tu dobu stihl spáchat.
Rodiče, kteří se o něho nezajímali. Bezbranného bratra, kterého mlátil. Alkohol, drogy a násilí. To byl jeho život, který už skončil.
Úryvek z dnešní noci. Bar před kterým leží jeho mrtvé tělo a chlapec, který pouze bránil čest své sestry, ale dostal se za mříže.
Satan přivřel oči, zamumlal nesrozumitelná slova a během vteřiny se kolem mladšího vytvořil kruh, který se ožil v plamenech.
Taehyung vykřikl bolestí.
Samotný vládce ho přinutil prožít každičké utrpení, který pocítil člověk, kterému mladší ublížil. Slyšel všechny jejich myšlenky.
Volání o pomoc, bezbrannost a strach.
Měl pocit, že to trvalo věky. Náhle to však utichlo, skácel se k zemi a snažil se popadnout dech.
Tekly mu slzy, litoval. Proklínal se za své chování, cítil žal a odpor vůči sobě.
