Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dal jsem si dlouhou sprchu hned potom, co Jin opustil můj pokoj. Potřeboval jsem se dát do kupy a na chvilku zastavit moje myšlenky, ale to se mi bohužel nepovedlo.
V tu chvíli, co jsem se vrátil zpátky do pokoje, tak jsem spatřil démona, který zrovna přistál na mém parapetu. Nestačil jsem ani mrknout a už stál přímo přede mnou. Překvapeně jsem vydechl, když si mě za pas přitáhl k sobě, cítil jsem husí kůži, která se mi vytvořila po těle ihned, co jsem ucítil jeho chlad.
,,Už to nikdy nedělej, prosím." zašeptá
Bylo mi jasné, že má na mysli můj náhlý čin skočit dolů. Stál jsem bez hnutí, ale po nějaké době se mu vytrhl a ustoupil.
Chtěl jsem si ho prohlédnout, černý vlasy měl lehce rozcuchaný, ale nejpodstatnější bylo, že jeho oči byly znova černý a zářily čistotou.
Spatřil jsem však čerstvou jizvu nad jeho klíční kosti. Pokud ho to tenkrát bolelo na zápěstí, ani si nedokážu přestavit, jak musel trpět nyní.
,,Jin mě zachytil." řeknu
Jemně se usměje.
,,Já vím, poslal jsem ho hned za tebou, co jsem uslyšel tvou myšlenku." odpoví
Netušil jsem, že ho zavolal on. Nejspíše neměl šanci v tu chvíli opustit peklo a tím pádem neměl na výběr.
,,Proč jsi to udělal? Kdyby na to Jin nepřistoupil, tak by jsi byl mrtvý." dodá
Váhal jsem, co odpovím. Nevím, zda se jednalo o řečnickou otázku, protože jsem si myslel, že má jasno v mých činech. Možná se v tu chvíli dokázal napojit pouze na moje myšlenky, nikoliv na pocity.
,,Chtěl jsem, aby jsi se vrátil."
Zatvářil se lítostně. Přistoupil ke mně blíže a nepatrně mě pohladil po tváři. Musel jsem nad tím náhlým dotykem přivřít víčka.
,,Odpusť mi to, celkově mé chování."
Seděli jsme na té nejvyšší budově, pozorovali hvězdy a přitom prohodili pár slov. Byl jsem rád, že se vrátil, ale stále jsem nedokázal zapomenout na slova, která mi Jin sdělil.
,,Jsi nějaký zamyšlený." podotkne
Natočil jsem svou hlavu na levou stranu, abych na něho viděl. Měl na tváři jemný úsměv a upřeně na mě hleděl.
,,Přemýšlím nad tím, co mi řekl Jin." odpovím popravdě
Jsou chvíle, kdy svou mysl opravdu hlídám. Někdy člověk myslí na něco, co zkrátka nechce říct nahlas.
,,Co ti říkal?" optá se
V jeho hlase jsem slyšel zvědavost. Stále nevím, zda je to jeho blízký kamarád či pouze známý z pekla se kterým pracuje.
