46.

1.1K 190 21
                                    

Ahoj!!
Jinak tedy ke všem těm párům, co jste včera zmínili v komentářích napíšu ke konci knihy který jsem si vybrala a jak postupně budu psát ty další 😊

Doběhli jsme před můj dům a na chvíli se zastavili. ,,Bojíš se?" optal se Bokuto a svůj stisk zpevnil na důkaz, že je tu se mnou. ,,Trochu, ale když jsi tu se mnou, tak to zvládnu." řekl jsem s úsměvem a odemkl dveře. Sundali jsme si boty a ruku v ruce šli přes chodbu až do kuchyně, kde u stolu seděla mamka i táta. Odkašlal jsem si, abych si získal jejich pozornost. ,,Dobrý den." pozdravil je Bokuto. Jeho tvář byla mírně zarudlá. Roztomilé. ,,Ahoj! Mami, tati...chtěl bych vám něco říct nebo spíš někoho představit..." nestihl jsem to dokončit, protože mi do toho začala mluvit máma. ,,Ale vždyť my už Bokuta známe."

,,Jde o to, že Bokuto už není jen kamarád, ale je to můj přítel i v tom romantickém slova smyslu, což znamená, že jsem gay...* řekl jsem a čekal na jejich reakci. Bokuto stisk zesílil ještě víc a mě se skoro zatajil dech. Otec na mě hleděl s překvapením a máma se jen usmívala. ,,Zlatíčko, chci abys věděl, že je mi jedno, jestli se ti líbí holky nebo kluci, pokud to tak cítíš, budu tě v tom plně podporovat, navíc Bokuto vypadá jako milý mladý muž a má na tebe dobrý vliv. Nechcete si přisednout? Ráda bych slyšela, jak se někdo zamiloval do takového morouse, jako je Keiji." řekla mamka a já nám šel udělat kávu.

Když jsem si přisedl k nim, Bokuto nadšeně vyprávěl, jak jsme se vlastně poznali, také jí zopakoval náš první rozhovor slovo od slova. ,,Je stejný jako jeho otec, že? Taky takový býval." řekla s úsměvem. ,,To protože ty lidi byli moc otravní, jen ty jsi byla jiná..." řekl otec a zahleděl se zpět do novin. Bokuto bez ostychu vyprávěl dál, dokud jsem ho nezarazil. Nechtěl jsem, aby začal vyprávět o našem soustředění. To už bylo krapet nemístné a myslím, že by z toho otci nebylo nejlíp a matka taky nepotřebovala vědět všechno.

,,Už půjdeme ke mně do pokoje, chtěli jsme si ještě něco zahrát." řekl jsem a vstal od stolu. Bokuto mě následoval. Došli jsme do pokoje. Zavřel jsem za sebou dveře a konečně si oddechl. ,,To se tě takhle vyptávali i vlastní rodiče?" optal jsem se. Čekal jsem totiž, že jim to řeknu a to bude konec, ale ne moje matka musí vždy vědět všechno. ,,Ne, jen se moje matka ptala na to, kdy budu chodit s Kurooem, že se k sobě prý hodíme a tak nějak se mi ho snažila nenápadně dohodit. Pojď ke mně, Akaashi." řekl a poklepal na místo vedle sebe. Přisedl jsem si k němu. Nalepil na celé své tělo a pošeptal: ,,Konečně jsi jen můj."

Pokračování příště...

Buď mým!  [BokuAka] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat