Jsi stínem západu slunce, co mě provází
když oblohu červenými obvazy obváží.
Jsi dech mraků, co se rozutek
a větrem zaleskne se stříbrný proutek.
Usínáš, když já se probouzím
protože míjíme se stále
V těch úskalích, kde nespouzím
to místo zakázané.
Podívej se na mě tak
podívej, jak ses díval.
A za mými víčky se objeví
ducha mého mořský příval...
Vím, je to nemožné
a přesto teď vidím tvé oči
s tím pohledem všelikým
však ústa tvá mlčí.
Jsi stínem východu slunce, co nad ránem
vrhá mi na okno tvé jméno.
A nehodlá mi ukázat, zda navzájem...
(někdy se zájmem)
ty dobral by ses mého...
ČTEŠ
Začátek
PoetryZahoď už minulost, přítomnost i budoucnost. A začni znova psát svůj příběh. Je toho hodně, co mohla bys vyprávět. Je toho dost... co mohlo by ti chybět. A srdce v proudu slov rozhoří se prudce a po tvářích stékají ti sladké zmatky nenech se unést, n...
