Jen hrej mi na violu, hrej!
Ať její teskný tón se mraků zachytí!
Po schodech stoupá hudba do výšin
hrej mi na violu, hrej!
Už možná ztratily struny svůj zvuk!
Povadl smyčec, upadl hmatník
Teď slyšíš pouze vrzavý hluk.
Jak viola - tiše vykouřený doutník...
Pár nočních symfonií zaznělo tu sladce
A tvé uši opomněly poslouchat
tu jemnou touhu, bolest smyčce
tóny chtěl by tajně ochutnat...
Nemaluj mi tu zkreslené představy
já vím, že jsi sám, jsi tak bezbranný
chybí ti nástroj, klíč k tvému srdci
usnuls, příteli, není cesty zpátky...
A nebo...
By bylo?
Hrej mi na violu, hrej...
Ať její tón jen k oblakům se nese!
Ať hudba rozpláče všechny rostliny!
Ať slunce vesmírný svět zastíní!
Ať rozevře se celý oceán!
Hvězda padlá - znovuzrozená!
Jen hrej mi na violu, hrej!
Ať její teskný tón mraků se zachytí
a v dešti naprší pár řádků písně tvé
a na nebi violový klíč...
Nakreslen...
ČTEŠ
Začátek
PoetryZahoď už minulost, přítomnost i budoucnost. A začni znova psát svůj příběh. Je toho hodně, co mohla bys vyprávět. Je toho dost... co mohlo by ti chybět. A srdce v proudu slov rozhoří se prudce a po tvářích stékají ti sladké zmatky nenech se unést, n...
