Už nevidím v lese stromy,
už nevidím na poli havrany.
Nevidím nikde to skutečné,
v hlavě je všechno zmatené.
Tak zmatené z toho přemýšlení,
jestli je všechno správné, či není?
Někteří tvrdí, že je vše růžové,
jiní zase, že padáme do prohlubně.
Tak kdo má pravdu, jak to je,
když každý cítí něco jiné?
Koukneme-li se do těch očí,
které zjihnou na každém konci,
spatříme v nich zář a plno jasu,
ale tolik utrpení za lásku a krásu.
ČTEŠ
Odi et amo
PoetryOdi et amo neboli Nenávidím a miluji je sbírka básní toužící se ukázat širší veřejnosti mnohdy svým sebedestruktivním, avšak jednoduchým a přívětivým způsobem tvorby, aby zde ukázala kouzlo své osvěty. A právě, když jsme ničím, cítíme všechno... "Ne...
