Hrůza

24 4 0
                                    

Jako semínko hrůzy v tvé prázdné hlavě
jsem seděla v tom rohu tak nějak tmavě

Jen jsem tam seděla, čekala a doufala
a tvé vzpomínky na mne jsem smazala
Zbavila jsem se všeho, abych zmizela,
už se mi to dařilo, zmizela jsem docela

Cítím se prázdná, cítím se nijaká
Tohle je přesně to, co jsem chtěla
Pocit selhání tě ke mně zase naláká,
vždy jsi věřil ve svého strážného anděla

Dlouhé hodiny jen hledíš na mraky,
ale já se snažím úkryt před zraky,
které mne stále trápí svojí přítomností
Dokud mne konečně viny nezprostí

Odi et amoKde žijí příběhy. Začni objevovat