Řetěz

26 3 0
                                    

Ráno, kdy mažeš si chleba máslem,

tak, jak jsi to dělal den co den 

se proměnilo v den, 

kdy již nejsi hoden 

každodenních maličkostí 

zaplněn marností

zarmoucen zlostí

marnotratností 

chamtivostí 

hamižností 

minulostí

nijakostí 


Už není ti souzeno radovat se z maličkostí

z ptáků letících po obloze s takovou lehkostí 

zastínit své oči, když slunce tak jasně svítí 

ochraňovat to, co oslabeno je křehkostí 

bránit ty, kdo jsou ponížení neupřímnou lítostí 

vykreslit barvy západu s detailní přesností 

nezažít, jak krásná zář měsíce na cestu svítí

nebýt si vědom svých vlastních předností 

nezažít kouzlo velkoleposti světových síní 

tvého srdce se již nikdy nikdo nezhostí 

když tvá duše je tak zarytá krutou hořkostí 

dokud se opět neproměníš v prach a kosti 


Odi et amoKde žijí příběhy. Začni objevovat