Lidský lhář

9 2 0
                                    

Nakonec to, co nás ničí
Je pocit, že nejsme ničí
Čas kolem nás se jen plaší
Starci, děti, dospělí tu pláčí

Pláčí tu nad bezejmennou rakví
Rakví bez tváře a tvaru
Nad rakví, kde beze strachu
Dali průchod svému času
Kde dali průchod tomu ďasu

U rakve, kde s nebožtíkem
Stávají se jeho dlužníkem
Neznají jméno, neznají tvář
(Však neznali ani jeho hlas!)
Jen modlí se, že nebyl lhář

Že i on nebyl jen další lhář...

Odi et amoKde žijí příběhy. Začni objevovat